V bytě po rekonstrukci věčně vládne jaro

V závěrečné fázi hledání se dva mladí manželé zastavili celkem náhodou v Kamenici a místo se jim zalíbilo. Čekali už tehdy rodinu, a tady bylo všechno, co do budoucna potřebovali, po ruce: školka, škola, také nákupy. Důležitá byla i snadná dosažitelnost přírody. K prvorozené Rebece nedávno přibyl ještě malý Tadeáš, a tak dvougarsonka skoro praská ve švech.

Sen o tom, že tady stráví celý život, dostává pomalu trhliny. Děti jsou ale ještě malé a tak na nová řešení a větší byt je zatím čas. I proto dostala dvougarsonka docela nedávno novou, svěží podobu. Některé věci si manželé postupně předělávají sami, na obývák a kuchyni přišli odborníci.

Ano, i tady pracovala kreativní skupina kolem televizního pořadu. „Nechali jsme v podstatě designérům volnou ruku,“ říká mladá maminka, „ jedině jsem si vymínila, že v bytě nebude červená a černá. Červená je pro mne osobně moc agresivní a černá zase moc temná. Teď nakonec se černá v bytě objevila, ale ta troška se vysloveně hodí.“

Architektka Strouhalová se spoluautorem projektu Radovanem Mačákem si prostor přišli prohlédnout a nejprve si shrnuli průšvihy, které se musí vyřešit: Pokoj i kuchyně byly zařízeny provizorně, rodině už na vybavení bytu nezbyly peníze. Kuchyně byla málo funkční, neexistoval tu jídelní stůl, jako komoda pod televizi sloužila krabice od ní. V malém prostoru byly použity hned dvě různé podlahové krytiny: dlažba a plovoucí podlaha. Sjednocení podlahové plochy, které ji pomáhá opticky zvětšit, bylo prvním krokem.

Celý byt má 45 m², proměna se měla týkat 18 m², což je výměra kuchyně + obývacího pokoje, kde podle přání (a potřeby) majitelů mělo být ještě i místo na počítač. „Prostor je velice malý, a tak to byl celkem oříšek vše do pokoje umístit,“ říká architektka, ale pak dodá: „Byla to ale hezká práce, rodinka je veselá, milá, se smyslem pro humor. Mají rádi přírodu, cestování, a při bydlení preferují spíše moderní styl. Shodli jsme se také na zelené, žluté barvě.“

Jedna stěna nedosahuje zdaleka čtyř metrů, druhá má necelých pět, jak do toho všechno pohodlně rozmístit? Oba spolupracující návrháři se shodli v tom, že musí volit těsnější propojení kuchyně a TV stěny a použít skládací nábytek. Vpravo od vstupu do místnosti umístili kuchyňskou sestavu, která začíná vyššími moduly, pokračuje pracovní plocha a horní skříňky, na vedlejší stěně pokračuje kuchyň dolními skříňkami s plochou s varným centrem, nad kterým je digestoř.

Na spodní skříňky navazuje barový pultík, který může sloužit buď jako pracovní plocha nebo jako pracovní místo na notebook. Zbytek stěny měl ještě pojmout televizi. Pro komodu pod ní jsou pro zachování jednotného stylu použity nižší moduly z kuchyňského setu. Vše propojují další poličky, které mají stejný dekor jako barový pultík. Na protější stěnu se vešel sklápěcí jídelní stolek a pohodlná sedačka s konferenčním stolkem a taburetky.

Příjemným východiskem byla záliba paní domu v moderním designu, i obliba živých a veselých barev. Zohlednit museli tvůrci ale především velmi malý prostor. „Aby rodinka minimálně narážela na ostré hrany, zvolili jsme pro pár kusů nábytku oblé tvary,“ říká architektka: „Objevily se na jídelním stolku, poličkách a baru. Motiv křivek ve stylu Karim Rashid nás inspiroval i pro grafiku na veselejší stěnu, kde je umístěno sezení.“

Sedací soupravu světle zelené barvy krásně doplňuje teplá žlutá, a dává bytu neodolatelný jarní nádech. Optimistické barvy na této stěně tvoří kontrast k protější kuchyňské a TV stěně, kde převládá bílá v kombinaci se šedou. Autorům se podařilo propojit účelné a praktické vybavení a neutrální design kuchyně, televize, počítače a sedací soupravy s hravými motivy vln a barev, které tu prezentuje především grafika na stěně, ale také jídelní stolek, bar, poličky. Dobře zvolené jsou „průsvitné“ židle, které prostor ještě odlehčí.

Něco takového bylo zapotřebí, protože původně tu nebylo moc světla. Pro získání lepší světelné pohody a vyšší světelnosti byl nad kuchyňskou část navržen sádrokartonový podhled s bodovkami a se zářivkami. Ty jsou ukryté v podhledu, a svítí na strop. Místnost se tak mnohem lépe a víc rozsvěcuje a také opticky zvětšuje.

„První pocit po vkročení dovnitř byl velký prostor. Nechápala jsem, jak mohli z tak malé místnosti udělat tak rozměrný prostor,“ vyjádřila svůj hlavní pocit majitelka. Další velkou radostí je pro rodinu zvolené osvětlení. I když designérům do ničeho nemluvili a o nic si neříkali, podařilo se jim trefit do vkusu mladého páru, který si představoval nad kuchyňskou sestavou nějakou světelnou rampu. Teď mají světelný podhled po celé délce dvou stěn.

Tím posledním a milým překvapením je stůl. Nevěřili tomu, že by se jim nějaký mohl do bytu vejít, volili proto nouzové řešení jídla u barového pultu. „Úžasné je to, že stůl můžeme složit a zavěsit, takže nakonec je tu vlastně víc místa,“ shrnuje spokojenost se změnou majitelka.

Fota: Jaroslav Hejzlar, časopis PANEL PLUS