V Brně finišují práce na „náplavce“. Zmizel ale kus přírody, zlobí se lidé kvůli pokáceným stromům

Stavba protipovodňových opatření na řece Svratce začala v lednu roku 2022 a už několikrát nabrala zpoždění. Naposledy poškodil stavbu za 1,5 miliardy loňský vysoký průtok vody, kdy hrozily povodně, které zasáhly část republiky. Podle mluvčího brněnského magistrátu Filipa Poňuchálka by nakonec mělo být hotovo do závěru června letošního roku. „V tento měsíc také plánujeme slavnostní otevření pro veřejnost,“ uvedl.

Primárně jde podle něj o ochranu obyvatel před velkou vodou, pozitivem je pak i revitalizace okolí řeky, což přinese cyklostezky nebo promenády s kavárnami. Mluvčí projekt označil za technologicky velmi náročný, protože se upravuje tok řeky Svratky asi na úseku tří kilometrů.

Kromě samotného tvarování koryta to ale znamená velké množství přeložek inženýrských sítí, práce se tedy dotkly i kanalizace, vodovodů, plynovodů a okolních komunikací.

Aby se řece vrátil její přírodní ráz, bylo podle něj nutné odbourat kamenné zdi a snížit břehy, což se neobešlo bez kácení. „Stromy totiž vyrostly na uměle vybudovaných zvýšených březích. Během přípravy celého projektu musel každý strom projít odborník, arborista. V místech, kde to bylo možné, proto zůstal každý zdravý strom. Některé zdravé stromy byly i přesazeny,“ dodal Poňuchálek.

Přesazení na nové stanoviště se dotklo sedmi stromů. Kácení více než 800 stromů, z toho 360 kusů bylo s obvodem nad 80 centimetrů ve výčetní výšce. „Zčásti se jednalo o náletové dřeviny včetně nepůvodních invazivních druhů jako pajasan a akát. Důvodem kácení byl kromě kolize se stavbou také zdravotní stav těchto dřevin,“ poznamenal Poňuchálek.

Ale právě zmizení vzrostlých stromů se některým z místních nelíbí. „Je to hrozná škoda. Je to kus přírody, který z Brna zmizel. Byla tam biodiverzita, zvířata, stromy,“ uvedla čtyřicátnice, která v Brně bydlí celý život. Další obyvatel doplnil, že když se stromy pokácely, někteří lidé dávali na místo svíčky.

Brňačka Veronika Rút, která se věnuje městským veřejným prostorům, nepovažuje kácení stromů za dobré ani zlé s ohledem na stav a oprávnění je pokácet. „V Brně se ale příliš často kácejí zdravé perspektivní stromy, které mají skvělou funkčnost, v tom je jádro problému,“ sdělila Novinkám Rút. Strom je podle ní potřeba k izolaci před vedrem s tím, že zásadní jsou vzrostlé stromy, košaté koruny a posazení optimálně blízko sebe, aby byl stín co největší.

Podle ní je potřeba chránit jakékoli stávající funkční stromy. „Odborníci také upozorňují na to, že v současných podmínkách už třeba lípy nikdy nevyrostou do takové velikosti jako během 20. století, i řada dalších odrůd bude mít problém, protože město má v principu vždy nepřátelské podmínky vůči stromům a vedro se zhoršuje,“ zdůraznila Rút.

Za největší problém označila městský tepelný ostrov, který vzniká přehříváním povrchů, kde není dostatek zeleně. „Je škodlivý pro zdraví kohokoliv, nejvíce ale zatěžuje nejmenší děti a jejich rodiče, seniory a nemocné,“ dodala Rút s tím, že vedení města musí investovat do zachování maxima vzrostlé zeleně.

Mluvčí brněnského magistrátu uvedl, že za pokácené stromy bylo ve městě vysazeno přes 1800 stromů, z toho 625 přímo v rámci stavby protipovodňových opatření. „Druhy jsou vybrány tak, aby co nejlépe odolávaly případným nepříznivým podmínkám městského prostředí, rychle se ujmuly a začaly co nejdříve kladně ovlivňovat své okolí. Mají různé velikosti od menších až po dospělé vzrostlé stromy s obvodem kmene 50 až 60 centimetrů,“ informoval Poňuchálek.

V posledních týdnech se pracuje na dokončení objektu kolonády, který ponese jméno po zesnulém významném brněnském architektovi Ivanu Rullerovi, dále na modelování břehů a úpravě říčního koryta. Postupně přibývá městský mobiliář jako lavičky, koše a osvětlení a také zeleň v okolí náplavky. Cílem je zpřístupnit lidem bezprostřední okolí řeky. Náklady ve výši 1,5 miliardy by měla z poloviny pokrýt evropská dotace z Národního plánu obnovy.