Hlavní obsah

Unikátní rozměrnou mozaikou ozdobili portál nové výklenkové kapličky

Osm měsíců, v součtu více než 500 hodin, se rodila mozaika, která zdobí portál nové výklenkové kaple, jež vznikla v mohutné opěrné zdi v Kosoři na jihozápadním okraji Prahy. Svého času prostor sloužil jako technická místnost vodárny.

Foto: Lucie Fialová, Novinky

Kdysi sloužil prostor jako technické zázemí vodárny.

Článek

Místní výtvarnice Vladana Šrámková, v jejíž hlavě se nápad na přeměnu zrodil, do práce zapojila i obyvatele obce, protože si přála, aby šlo o komunitní projekt. „Ráda bych, aby se kaplička stala místem zastavení, kde by se lidé mohli společně setkávat,“ nastínila při slavnostním odhalení díla, které leží na trase naučné stezky Kosoř - Černá rokle, jeho budoucnost.

Podle výtvarníka Petra Hampla, v jehož ateliéru mozaika vznikala od loňského srpna, je jednou z mála takové velikosti, která u nás za posledních třicet let přibyla. Proto ji označil za zcela unikátní. „Má rozměr 4,5 m2, jedna kostka přibližně jeden cm2,“ doplnil.

Umělci tvořili klasickým způsobem, který se nezměnil po staletí. „Kamenné a skleněné kostky se sekají ostrým kladivem na utínce, poté se ručně štípají speciálními mozaikářskými kleštěmi. Na jeden metr čtvereční se zpracuje přibližně 15 kg materiálu,“ přiblížil.

Foto: Archiv Petra Hampla

Petr Hampl a Vladana Šrámková mozaiku tvořili od loňského srpna.

Motiv tvoří rostlinný ornament s květy růží a lilií. V tympanonu portálu je zobrazen symbol Kosoře, tři zlaté lilie. Nechybí ani vsazená zkamenělina mušle z místního naleziště. Levé části výzdoby vévodí kohout, který představuje ochránce před temnými silami, neboť svým kokrháním plaší smrt.

Autoři použili ručně štípaný kámen a italské a české mozaikové sklo, které se do 90. let tavilo pro potřeby spolku Umělecká řemesla. „Historický skleněný materiál poskytla Jana Nováčková z pozůstalosti svého otce, mozaikáře Františka Tesaře, který vedl mozaikářskou dílnu od 60. let. Dnes už se u nás mozaikové sklo nevyrábí,“ doplnil Hampl s tím, že mozaika byla oblíbená technika už v antice. U nás se uplatnila především v období secese.

Foto: Archiv Petra Hampla

Uvnitř se nachází betonová socha a skleněný reliéf.

Uvnitř kaple za kovovou mříží se nachází osvětlený skleněný reliéf a socha anděla od sochaře a skláře Bohumila Eliáše ml. Venku ještě přibude lavička a záhon růží.

A co považovala Vladana Šrámková během tvorby za nejtěžší? „Vydržet a motivovat lidi, aby se přidali. Ale myslím, že se to podařilo,“ odpověděla Novinkám. V hlavě už má další plány, jak zvelebit obec. „Je toho víc, zrenovovat potřebuje například socha sv. Nepomuka,“ zamýšlí se.

Svatý Vavřinec u Slepičích hor opět ožívá. Kostel opravují dobrovolníci už 30 let

Tipy a trendy
Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám