Článek
Konstrukce přístřešku využívá přírodní principy rozkládání vnitřních sil, tj. tlaků a tahů, díky čemuž je výsledný design nejen jedinečný, ale především maximálně efektivní. Oproti běžným technologiím tento přístup s minimálním podílem lidské práce ušetří až 60 % materiálu.
Firma So Conrete, která zastávku vytvořila, ji vytiskla ve své továrně, díly pak převezla na místo a tam smontovala.
„Topologická optimalizace zaručuje to, že objem a tvar obsahuje jen to nejnutnější. Představme si 3D tiskárnu, na rozdíl od ní ale náš robot pracuje v šesti osách, proto si můžeme dovolit složitější tvary,“ uvedl jednatel zhotovitelské firmy Federico Diaz.
Tisk přístřešku trval 36 hodin
Podle něj je materiál v podstatě bezúdržbový a v pevnosti na úrovni litiny. „Životnost materiálu je extrémní, používá se například na vodní přehrady. Je to 100 a více let. Jedná se o běžné komponenty cementu – písek, kamenivo, silika,“ upřesnil.
Návrh od umělé inteligence
Přístřešek je složen z několika konstrukčních segmentů, na jejichž výrobu byly použity různé druhy betonu a různé přístupy 3D tisku. Návrh přitom nevzniká u designéra, ten jen koriguje výstup, který vytvořila umělá inteligence.
Stačilo 12 hodin a postavili dům z betonu
V rámci pražských zastávek MHD se jedná o designový unikát, další podobné přístřešky město zřizovat neplánuje. Výrobní proces však využívá i při jiných realizacích.
„Technologie UHPC (ultra high performance concrete - pozn. red.) jde ve stavitelství dopředu. Rád používám přirovnání s přírodou – skála zvětrává a kolikrát se stane, že zůstane pouze oblouk, který tvoří siločáry, které byly nejvíce zatížené. To samé vytváří tato nová technologie, která je ohleduplná k přírodě a je ekologická. My tuto metodu používáme třeba na stavbu Štvanické lávky, rekonstrukci Barrandovského mostu. Snažíme se to různě zkoušet na území Prahy,“ řekl novinkám Adam Scheinherr, náměstek pražského primátora pro oblast dopravy.
