Hlavní obsah

Tvůrce svítidel Ondřej Dörfl: Světlo umíme zapnout a rozpohybovat i pouhým dechem

Od svíčky přes olejovou lampu až k žárovce. Ta elektrické světlo jako první „schovala“ do skleněné baňky. A na přelomu tisíciletí vtrhla do našich domácností jedinečná LED žárovka. Ve vývoji svítidel se jde stále neskutečným tempem dopředu. „Miniaturizace ledkových zdrojů uvolnila ruce kreativcům, kteří umí světlo na barevném spektru jakkoliv měnit. A rozpohybovat ho dokonce pouhým fouknutím, hudbou,“ říká elektro konstruktér svítidel Ondřej Dörfl.

Foto: Kateřina Drobečková, David Markovič

Určitě nás čeká mnoho překvapení v oblasti designu světelných zdrojů, je přesvědčený elektro konstruktér svítidel Ondřej Dörfl.

Článek

Kolik umělého světla v interiéru máme mít? Lze to spočítat?

Ano, lze a je vždy dobré se obrátit na odborníky. Pokud se budeme bavit o domácnosti, tak přístup je vždy individuální. Důležité je, jak je prostor koncipovaný a co od něho očekáváme. Důležitá je orientace místnosti vůči světovým stranám, zda je v okolí vysoká zástavba, nestíní-li koruny stromů.

Určitě je dobré zaměřit se na více zdrojů. Jeden centrální lustr u stropu nestačí. Slouží jako hlavní zdroj světla. Atmosféru, danou náladu, nám vykouzlí jenom měkké světlo. Nástěnná či stojací svítidla.

Architekt Lukáš Janout: Od návrhu po realizaci. To je cesta, kterou ctíme

Tipy a trendy

Tedy doplňkové světlo. Co ještě umí?

V prostoru si s ním lze kreativně pohrát: sestavovat více světelných komponentů za sebou, vybírat různé materiály, velikost a tvar, měnit barvu nebo teplotu chromatičnosti bílého světla.

Barva světelného zdroje se může opravdu „tvářit“ pokaždé jinak: měnit se i v průběhu dne, s východem či západem slunce. Pomocí senzorů umí reagovat i na aktuální světelné podmínky. Chovat se jinak, když svítí slunce či je zataženo.

Svítidlo umí reagovat i na hlas, hudbu, cinknutí, zatleskání či náš vlastní pohyb. Spouštěčem může být téměř cokoliv, co si vymyslíme.

Vysvětlíte laikům rozdíl mezi přímým a nepřímým osvětlením?

Přímé osvětlení se používá, když chcete cokoliv přesně nasvítit. Jídelní stůl, pracovní linku v kuchyni, umělecké obrazy na stěně. Světlo zde má primární funkční roli.

Nepřímé světlo je pro vytvoření nálady, modelace prostoru. Sem patří i klasické lustry se stínítky, kdy světlo vnímáte odrazem, nebo designové světelné objekty, které prostoru dodají světlo, není však intenzivní.

A co je tzv. interaktivita světla?

Znamená to, že osvětlení rozsvítíte nějakou interaktivní činností. Světlo se začne samo „pohybovat“, tj. vytvářet změnou intenzity či barvy světla jednotlivých komponent třeba dojem světelné vlny. Stačí k tomu dokonce jen váš dech, fouknutí. Svítidlo umí reagovat i na hlas, hudbu, cinknutí, zatleskání či náš vlastní pohyb. Spouštěčem může být téměř cokoliv, co si vymyslíme.

Svítidla dokážou vytvářet i dynamické scény nebo se kineticky rozpohybovat skrze skleněné součásti. Vy stojíte, nehýbete se, ale svítidla se hýbají, vytváří odlesky.

V noci je nevhodné používat modré světlo, které nás drží bdělé. Naruší se biorytmus, nevyplavuje se melatonin, špatně se usíná.

Jak vybrat správnou chromatičnost, tedy barvu světla? Nabízí se škála: teplá bílá, neutrální bílá či studená bílá…

Spektrální složení vyzařovaného světla je opravdu pestré. Vhodné je na jinou denní dobu i činnost. Při práci potřebujete hodně energie. Doporučuje se denní studené světlo, s hodnotou 4000 Kelvinů.

S večerem se postupně přechází na teplejší tóny. Má to svoji logiku. Evolučně se večer stmívalo, denní světlo ubývalo a zažhnul se oheň, louče. Lidé se dívali do červeného spektra. Lidské oko a naše receptory ho večer vnímají jako klidové.

Proto je v noci nevhodné používat modré světlo, které nás drží bdělé. Naruší se biorytmus, nevyplavuje se melatonin, špatně se usíná.

LEDka je tedy jako chameleon…

Ano, v jednom osvětlení máte možnost měnit barvu světla, jeho intenzitu. Je tam LEDka teplá a studená a vzájemným míšením chromatičnosti získáte ideální barevné hodnoty.

Stále se jedná jenom o jeden zdroj, jeden komponent. A v něm malé LEDkové čipy naskládané vedle sebe. Regulujete je, jak potřebujete.

Jaké chyby při výběru osvětlení děláme?

Často si zvolíme svítidlo, které oslňuje, bolí nás z něho oči. Typický příklad: dnes je trendem osvětlení v podobě jednoduché žárovky visící na textilním kabelu ze stropu.

Vypadá to hezky, vidíte přímo tvar žárovky, odhalena jsou vlákna, kocháte se skleněným komponentem různých velikostí. Ale již na první pohled je jasné, že osvětlení je nevhodné. Design zde převážil nad funkčností.

Dále bych zmínil špatně zvolenou teplotu chromatičnosti. Do ložnice je například nevhodná hodnota 6500 Kelvinů. To je vyloženě modré světlo a při něm se neusíná dobře. Nebo bych se divil, kdyby někomu ano.

Peter Požár rozumí duši starých domů. Jsem takový architekt rekonstrukcí, říká

Tipy a trendy

Mají LEDky vůbec nějaké slabiny?

Pro běžného uživatele, ač se to může zdát úsměvné, existují možnosti ve volbě správné LEDky a je snadné zvolit špatný zdroj. Ať už volbou špatné barvy, špatného výkonu, tak i nekvalitního zdroje.

Za slabinu lze považovat tzv. flickering (mihotání světla). Opravdu nekvalitní světelné zdroje mihotají za běžného plného svícení. Některé pak při určitých úrovních stmívání. Je to částečně u některých typů dané tím, že miniaturizace určitých kvalitních komponent ještě nedosáhla takové úrovně, aby se vešla i do té nejmenší žárovky.

U zrcadla nesmíte svítit na obličej směrem seshora. Vzniknou stíny pod očima, nosem, bradou.

Ženy se líčí bez denního světla v koupelně. Jaké umělé osvětlení je vhodné použít?

U zrcadla nesmíte svítit na obličej směrem seshora. Vzniknou stíny pod očima, nosem, bradou. Potřebujete homogenní světlo, které svítí přímo proti vám. Nasvítí vás rovnoměrně, vidíte dobře vše, co potřebujete.

Pak je vhodné volit světlo s ideálně neutrální barvou 4000 Kelvinů s co nejvěrnějším podáním barev CRI 90 a výše, kdy nejlépe uvidíte vaši tvář tak, jak ji okolí vidí během dne.

Design a technologie jdou ruku v ruce v málokterém oboru tak dynamicky kupředu.

Souhlasím. Automatizace osvětlení a zároveň miniaturizace je opravdu jedinečná. Svítidla se sama rozsvěcí díky snímači pohybů, reagují i na dech, mluvené slovo, zvuk, vše je možné.

Specialisté jen hledají cesty, hrají si i s barevností. Jeden objekt může být z každé pohledové strany nasvícen odlišně, aniž by se barevné spektrum „slilo“ v jeden odstín. LED čipy jsou tak maličké a dokonalé, že je to možné.

Věřím, že vždy něco překvapí, ale finální hranice se blíží. Miniaturizace je dokonalá, veškerá elektronika je umístěná v paticích. Tam už není, kam jít.

Poraďte, co si laik doma může dopřát? Jednoduše, prakticky hned…

Doporučuji stávající elektroinstalaci nahradit bezdrátovými prvky. Je to snadné. Nainstalujete je do současných vypínačů (tedy krabičky, která je za vypínačem, případně vyměníte čelní panel).

Světla mezi sebou bezdrátově komunikují a nemusíte ani dělat novou elektroinstalaci.

Dále je možné velmi jednoduše vyměnit běžnou žárovku za jinou. Nahradit ji modelem, který umí stisknutím vypínače měnit barvu. A nepotřebujete k tomu ani mobilní aplikaci.

Lze odhadnout, kam se technologie v brzké době posune?

Věřím, že vždy něco překvapí, ale finální hranice se blíží. Miniaturizace je dokonalá, veškerá elektronika je umístěná v paticích. Tam už není kam jít. Maximálně lze podle mě zvyšovat efektivitu zdroje. Tedy z jednoho wattu získat větší světelný tok. Určitě nás ale čeká mnoho překvapení v oblasti designu, nové tvary, materiály atd.

O tvůrci svítidel

Ondřej Dörfl pracuje ve společnosti Preciosa Lighting (člen Asociace českého průmyslového designu) od roku 2015 jako elektro konstruktér svítidel. Nejvíce ho baví propojovat inovace v osvětlení s tradičním materiálem, jako je křišťál.

Architekt Martin Kotík: V životě jsem měl často štěstí. Ale byl jsem na ně připraven

Tipy a trendy
Související témata:
Umělé osvětlení

Související články

Výběr článků

Načítám