Tvrdý účet za povodně - jak na ně

Pojišťovny vyplatily za posledních patnáct let za živelní škody na majetku přes devadesát miliard korun. Nejrozsáhlejší újmy působí pravidelné povodně. V jejich důsledku nahlásili klienti pojišťovnám téměř 280 tisíc událostí v celkové hodnotě 53 miliard korun.

V rámci takzvané povodňové mapy rozlišují pojišťovny čtyři rizikové zóny. V první nehrozí nebezpečí, v zónách 2 a 3 už jde o území, která jsou ohrožena možnou povodní, a sazby tak mohou navýšit o rizikový příplatek. Ten může být rozdílný u nemovitostí a domácností a také mezi jednotlivými pojišťovnami, které riziko hodnotí podle svých kritérií. Objekty v rizikové zóně 4 jsou pak proti nebezpečí povodně zpravidla nepojistitelné.

Kromě ceny mohou pojišťovny zvýšené riziko zohlednit nastavením maximálního limitu plnění nebo zvýšením spoluúčasti. V lokalitách, kde se opakovaně objevují velké škody způsobené živly, může dokonce dojít k tomu, že pojišťovna příště už krytí tohoto rizika odmítne.

I když to pojišťovací ústavy málokdy přiznají a na termíny typu „přitvrzení podmínek“ reagují podrážděně, je zřejmé, že pojistné po letošním řádění živlů podraží. Co se týče konkrétního navýšení, vývoj cen nelze předpovídat, ale zdražení je skoro jisté. „Na konci roku povedou pojišťovny jednání se zajišťovnami ohledně podmínek a zároveň vyhodnotí současnou míru rizika živelních škod. Na základě toho se změní podmínky,“ ukazuje na nejbližší kroky Marcela Kotyrová.

„Uvědomte si, že pojištění je založeno na principu nahodilosti. Opakuje-li se nějaký jev s železnou pravidelností, nejedná se již o jev nahodilý,“ ukazuje Jiří Cívka z Generali, v čem je problém u povodní, které zkrátka hrozí v Čechách a na Moravě příliš často.

„Letošní povodně znovu potvrdily, že pojištění majetku proti živlům patří mezi základní ochranu všech občanů, a to prakticky bez ohledu na lokalitu nemovitosti,“ všímá si Kotyrová. „Bohužel právě živelní katastrofy odkrývají chyby, jež klienti při sjednání dělají. Nejčastější z nich je podpojištěnost majetku, která se ukazuje jako problém zejména u zastaralých smluv. Živly se špatně pojištěným objektům nevyhýbají a je v zájmu každého z nás si smlouvu zkontrolovat, případně aktualizovat,“ doplňuje.

Pokud jde o hodnotu staveb, které by měla odpovídat pojistná částka, rozhodující je cena, za kterou lze takovou nemovitost vybudovat, tedy cena stavebních prací. Ta v letech 2005–2009 vzrostla podle statistik o víc než deset procent.

Ještě víc než zdražování může majitele nemovitostí do budoucna zdrtit fakt, že tímto povodňovým tempem mnohé stavby nebude možné pojistit vůbec. „Je to tak,“ přikyvuje Marcela Kotyrová. „Už v současné době existují lokality, které jsou vzhledem ke své rizikovosti nepojistitelné,“ říká. „A je možné, že se kritéria nepojistitelnosti rozšíří a nebude kvůli tomu možné proti povodni a záplavě finančně ochránit stavbu, u které to dosud šlo,“ přidává Jan Bárta.

Pojišťovny se snaží najít v současné době v rámci České asociace pojišťoven řešení, které by zohledňovalo i problematiku nepojistitelných území, na kterých se nacházejí stavby. „Analyzujeme různé modely, které již fungují v zahraničí,“ prozrazuje Kotyrová.

Vedle zmíněné analýzy teď také probíhá rozsáhlá aktualizace povodňových map. Záleží zejména na statistikách z měřicích stanic, které pořizuje Český hydrometeorologický ústav. V případě, že letošní povodně zapůsobí na jejich statistiky tak významně, že dojde ke změně n-letých průtoků, ovlivní to i nový povodňový model, který bude k dispozici pro rok 2011. Rozsah rizikových zón se tak může zvětšit.

„Prvním impulzem pro vznik povodňových map byly záplavy na Moravě v roce 1997. V té době se jednalo o bezprecedentní škody v moderní historii českého pojišťovnictví,“ vzpomíná Jiří Cívka z Generali. „Na určení povodňové zóny mají vliv zejména charakteristiky terénu: velikost sběrného území nejbližšího toku, jeho mohutnost, vzdálenost a převýšení, chování průtoku vody v jednotlivých vodoměrných stanicích nebo umístění trvalých zábran,“ vypočítává Cívka.

Pro zajímavost na závěr: v současné době je veřejnosti k dispozici podobně přesný mapový nástroj jako u nás pouze v Rakousku, Německu, ve Velké Británii a na Slovensku.