Článek
Ovlivňuje nás více architektura, dispozice prostoru, nebo jeho design ve smyslu vybavení interiéru?
Víc nás ovlivní design, protože může tu architekturu podtrhnout, nebo utlumit. Ačkoli se dá lépe kreativně rozmáchnout ve větším interiéru, právě v menších místnostech se ukáže moc designu a umění optických kouzel na malé ploše – natřete stěny světlými tóny a místnost se provzdušní a rozjasní.
Pro zjemnění vybavte byt lehkými materiály a textilem například krémové, světle hnědé, smetanové barvy. Jako podlahovou krytinu zvolte lamino, které působí subtilně. Vizuálně protáhněte nízký strop tak, že minimalistické skříně budou sahat až k němu.
A dejte do polic knihy, ty zateplí a zútulní prostor.
Chci propojit moderní design s tradičním řemeslem, říká kameník Tomáš Hrdina

Čím Češi podle vás hřeší v interiérech proti pravidlům designu?
Obecně už je na tom český národ, co se týče interiérového vkusu a ladění, lépe, ale stále samozřejmě máme mezery. Třeba v obývacím pokoji neumíme hezky podtrhnout celý jeho prostor velikostí koberce a postavením sedačky. Lidé si vybírají menší koberec, přitom má být ideálně úplně pod pohovkou a až za ní a lehce přesahovat prostor konferenčního stolku před ní.
Další je délka záclon. Měly by končit jeden až dva centimetry nad zemí. Závěs může být ještě o půl centimetru delší, ovšem nic by nemělo být přímo v kontaktu se zemí anebo kratší nad pomyslné dva centimetry. Mluvím teď o prostorech s podlahovým vytápěním nebo s tepelnými moduly na stropech a stěnách.
Pokojům s radiátory pod okny sluší obvykle jiné krytí než záclona – třeba římské rolety a plisé.
Když se někomu nelíbí třeba konkrétní barva roku, doporučuji vzít v úvahu její různé odstíny, teplé i studené, a možnosti spojení s jinými barvami.
Jak zacházet s trendy? Máme tu různé barvy roku, oblíbené materiály roku…
Nemusíme si jich vůbec všímat. (smích) Nebo se můžeme inspirovat a naložit s nimi podle svého vkusu. A když se někomu nelíbí třeba konkrétní barva roku, doporučuji vzít v úvahu její různé odstíny, teplé i studené, a možnosti spojení s jinými barvami. Záleží na tom, v čem se cítíme sami nejlépe.
Také už v nějakém stylu ten interiér vybavený máme, takže je dobré se zamyslet, zda konkrétní trend k němu ladí, ačkoli se nám třeba líbí. Ať se každý rozhodne podle svého.
Osobně nejsem zastánkyně toho, abychom svá obydlí přeplňovali mnoha věcmi a kombinovali různé styly a každoroční trendy bez ladu a skladu. Mělo by to mít prostě nějaký smysl.

Módní odstín kávové pěny lze kombinovat s živějšími přírodními tóny.
A co barvy na zdech?
Neřekla bych, že pro ně mají Češi úplně cit. Oceňuji odvahu právě ve využití trendů, jenže leckdy s nimi zacházíme nevkusně. A naopak – namísto klasické bílé bychom se měli naučit využívat potenciál jemnějších tónů a dominantní barvy přenechat dekoracím, bytovému textilu, které můžeme kdykoli vyměnit.
Obecně platí, že tam, kde trávíme hodně času, předejdeme smyslovému přetížení jistou střídmostí. Vzorové strukturované doplňky, dominantní, až křiklavé prvky oceníme v komerčních interiérech, v nichž trávíme podstatně kratší dobu.
Sama za sebe říkám „ne“ vystavování fotografií a obrázků členů rodiny v místnostech, kam chodí návštěva.
Zůstaňme ještě u stěn. Co obrazy?
Často je instalujeme příliš vysoko, a proto je ani nevnímáme. Kde nejčastěji sedíme, tam by měly být zhruba ve výšce očí. Jde-li o interiér, v němž více stojíme, přizpůsobíme jejich polohu opět výšce očí. Atmosféra motivů je tak intenzivnější a nemáme podvědomý pocit, že na nás obrazy jaksi padají seshora.
Dva obrazy vedle sebe, jeden velký obraz na velké stěně jsou v pořádku. Dva až tři malé obrázky na velké stěně – to je špatně. Zkuste prostě zavřít oči a představit si to, sledujte pocity.
A sama za sebe říkám „ne“ vystavování fotografií a obrázků členů rodiny v místnostech, kam chodí návštěva. Do obýváků, vstupní haly a chodeb se to prostě nehodí. Štěstí rodiny přece není třeba prezentovat na stěnách.
Stavba Freestyle se ukrývá v divoké zeleni

Lidé často vnímají službu bytového designéra jako cosi zbytečného a drahého, jako záležitost movitějších lidí. Co si o tom myslíte?
Není to pravda. V panelovém bytě stejně jako ve vile je design důležitý, přičemž za službu designéra nemusíme platit velké peníze. Nevíte-li si rady, stačí konzultace, jak věci doladit – jakou zvolit barvu zdí, tapetu, může to být třeba jen změna úchytek na skříních a zásuvkách, nové závěsy a přehozy, koberce, polička…
Návrhář nemusí změnit úplně všechno, mnohdy stačí si věci ponechat, jen je jinak nakombinovat, dát jim nový smysl a dokoupit drobnosti za pár stokorun. Designér by měl být dobrý psycholog a naslouchat klientovi, co se mu líbí, jaké má potřeby, životní styl. Máte rád modrou barvu? Dobře, je možné si říct, jak a kde ji lze v konkrétním prostoru použít.
Jak přistupovat k návrhům bytového designéra?
Není důležité, co se líbí jemu. Proto je dobré být jako klient vůči němu zdravě sebevědomý a otevřený, upřímný, na nic si nehrát. Skvělé je, že v dnešní době máme možnosti jako třeba vizualizace, které ukážou různé varianty včetně barev a použitých materiálů dříve, než se vydáme do obchodu.
Jsem pro střídmost v použití různých druhů materiálů, vzorů a struktur.
Na rovinu – kolik stojí orientačně služby bytového návrháře?
Jde-li o kompletní interiér, ve smyslu, že se mění dispozice, ošetřují se stěny a řeší se i stavební práce, odvíjí se cena podle plochy asi tak 1000 až 1500 Kč na m2. Chcete-li něco jen doladit, cena bývá dohodou. Přitom většinou platí, že některé vybavení může klient získat i levněji, a to díky partnerským spolupracím mezi designérem a dodavatelskými partnery.
Co se vlastně líbí vám?
Líbí se mi jednoduché a oblé linie, čistota stylu, elegance, nadčasovost, napojení podobných prvků. Jsem pro střídmost v použití různých druhů materiálů, vzorů a struktur. Třeba nemám ráda kruhy na závěsy a trojúhelníkové polštáře na pohovce. Nebo sametový závěs a hedvábný ubrus…
Preferuji vzdušnost a lehkost. Jak už jsem zmínila – to, kde se pohybujeme, ovlivňuje naši náladu a myšlení. A svěží interiér nám pomáhá podvědomě mít jasno i v mysli.
Miluji teraco (směs ušlechtilých kamenných drtí a cementu pro tvorbu povrchů). Má spoustu barev, velikostí dekoru, široké užití od podlahy přes obklady i v kuchyni, což z něho dělá perfektní nadčasový designový materiál.
O bytové designérce
Pracovní pouť Jarmily Wood zahrnuje zastávky v českých firmách a korporacích, 18 let se věnovala PR a marketingu. Citu pro umění, kreativitu a interiérový design se naplno otevřela až po uzdravení z vážného úrazu, který utrpěla po pádu z koně a jenž ji z aktivního života vyřadil na tři měsíce. Tehdy si řekla, že nastal čas předat žezlo svému dalšímu pracovnímu snu. Vystudovala interiérový design v Ambience Academy v Praze a založila vlastní studio DeerLiving. Věří, že úspěch člověka dřímá v jeho vnitřní rovnováze a štěstí.
Ze své postele se designérka dívá rovnou na Máchovo jezero
