Článek
Jak podotýkají architekti, návrh rodinné rezidence vychází spíše z důvěrné znalosti místního klimatu, než aby se řídil tradičními principy umístění stavby na pozemek. Ten má výměru 465 m2 a je orientován na východ, což ovšem v daném prostředí není úplně šťastné. Architekti proto dům museli otočit, a to směrem na sever, kde se zahradou sousedí městská zeleň.
Natočením většiny otevření na severní stranu se architekti také vyhnuli zbytečnému přehřívání a přílišnému přesvícení interiéru domu. Obyvatelé tak nebudou nuceni používat klimatizaci k ochlazování svého obydlí. Pomoci jim má rovněž centrální dvorek, který se se svým umístěním a uspořádáním podílí na přirozené cirkulaci a ochlazování vzduchu v domě. Kromě toho příjemně - a opět bez nákladů na energii - prosvětluje střed budovy.
Ochlazující účel má i další prvek, jímž je dvojice vodních „kanálů”. Ty jsou navíc orientovány tak, aby jejich směr souhlasil se směrem v místě nejčastěji vanoucího větru.
V běžně uzavřeném domě by to bylo lhostejné, ale architekti počítali v návrhu přízemí s tím, že bude po většinu dní otevřeno, takže se jeho místnosti stanou spíše jakýmsi zastřešeným pokračováním zahrady. Proudící vzduch se tak nad vodou přirozeně ochladí, než povane dál.
Hlavním zdobným prvkem nádvoří je pak mladý stromek, který má v budoucnu, až se trochu rozroste, zlepšovat ovzduší v domě a opět tak přispívat k jeho svěžesti.
Stejný vizuální efekt má i zajímavě řešené skulpturální schodiště s dřevěnými stěnami přecházející v jednotlivé stupnice schodů.
Velkou pozornost architekti věnovali i zeleni na zahradě. Všechna rostlinná patra obsadili takovými druhy, aby rodina měla z bylin, keřů i stromů nejenom estetickou potěchu, ale také konkrétní užitek v podobě vlastního ovoce a zeleniny.
Uspořádání domu předpokládá jako denní společenskou zónu většinu přízemí, kde jsou kolem centrálního dvorku sdruženy obývací pokoj, kuchyň a prostorná jídelna.
Za dvorkem, oddělena betonovou zdí, je první klidová oblast domu, kde je první ložnice s vlastní koupelnou i šatnou a také pokoj pro hosty, jejž rovněž doplňuje koupelna.
Horní podlaží svým půdorysem příliš nekopíruje přízemí, což je patrné už při pohledu z vnějšku. Polovina střechy přízemí slouží jako venkovní, povětšinou nezastřešené terasy.
Naopak, na severozápadě se hmota horního podlaží vysouvá v podobě ostrého cípu před hmotu přízemí, čímž spodní podlaží nejenom stíní, ale zároveň pod sebou vytváří další z venkovních chráněných prostorů.
V horním patře je umístěna hlavní ložnice rodiny doplněná koupelnou a šatnou, společenská místnost rodiny (druhý obývací pokoj) a konkrétně v cípu je ukryto domácí kino.
Z většiny místností v domě lze vycházet přímo ven, ať již na malou terasu, balkón, nebo větší terasu. Některé tyto prostory jsou koncipovány jako ryze soukromé, jiné jsou naopak tzv. veřejné.
Dům na první pohled upoutá už svým vzhledem, kde se harmonicky doplňují jasné rovné linie s elegantními křivkami a zaobleními, jejichž používání je pro tým architektů z The Purple Ink Studia příznačné.
Sněhobílou omítku na fasádách zpestřují četné kovové prvky v černé barvě. V interiéru pak přibývá jako další materiál dřevo a přiznaný beton.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.