Článek
Ačkoli přesná číslo nikdo nezná, podle nejnovějších odhadů žije právě na lodích zakotvených na Temži a londýnských kanálech na 10 000 lidí. Od roku 2012 se kupříkladu počet obytných lodí, kotvících na vodních cestách na území Londýna, zvýšil o 57 procent. O tom, kolik jich kotví na soukromých kotvištích, se lze podle agentury AP jen dohadovat.
Příbytky na lodích představují sice - v porovnání s byty ve stejné části Londýna - o něco levnější bydlení, v žádném případě ale nejde o nějaké sociální byty. Mnohde jde o vysoce luxusní bydlení. Příkladem může být hausbót Walter Greaves (pojmenovaný po malíři, který bydlel nedaleko), jenž kotví v Chelsea a nabízí obytnou plochu 163 m2. Jeho cena odpovídá jeho vybavení - 1,75 miliónu liber, tedy v přepočtu asi 51,5 miliónu korun. To samozřejmě není nikterak málo, ale je to podstatně méně, než by zájemce zaplatil ve stejné čtvrti na stejném místě za stejně velký byt.
„A navíc, tohle je něco skutečně unikátního. Něco výjimečného,” poukazuje realitní agent Matthew Smith. Ačkoli jsou všechny příbytky na vodě v Londýně vedeny jako hausbóty, tedy svého druhu plavidla, žádný z těch, s nimiž měl Smith co do činění, nikdy motor neměl. Jinými slovy, výrobci těchto příbytků od začátku počítají s tím, že hausbót bude sloužit výhradně k bydlení na vodě, nikoli ke skutečným plavbám.
Místo motoru lze v luxusních hausbótech najít veškeré vybavení, které člověk čeká v luxusním bytě, včetně podlahového vytápění, klimatizace, zónového vytápění, audiosystému rozvedeného do všech místností a dispozice, která si nijak nezadá s bytem.
Hausbóty jako udržitelná forma obydlí
Mnoho Londýňanů ovšem nevolí hausbót jako svůj domov kvůli luxusu. Mnozí jej chápou spíše jako druh ekologicky udržitelného bydlení. A navíc, i jako typ komunitního bydlení. Jejich hausbóty, nebo spíše právě tzv. úzké lodě, kotví na kanálech ve velkých počtech. Jejich obyvatelé se mezi sebou dobře znají a vytvářejí podobné komunity jako například čeští zahrádkáři v zahrádkových koloniích. Znají vzájemně své problémy s čluny a umí si vypomoci.
Zároveň, mnohé z těchto lodí zdobí zelená čapka tvořená větší či menší zahrádkou. Právě zeleň se začala na lodích objevovat poprvé ve větší míře v 90. letech minulého století.
Komunity si tak společně pěstují ovoce a zeleninu, a to nejenom na záhoncích, ale dokonce i na stromech, které na svých střechách nechávají růst. Takto upravené čluny mají velký význam nejenom jako oblíbený objekt zájmu turistů, ale i pro okolní prostředí, protože přitahují do centra Londýna život. Výjimkou nejsou mezi zahradničícími majiteli člunů ani včelaři, jejichž úly jsou pro úspěšnou a bohatou sklizeň všech nezbytné.
Kromě luxusních i zahradnických hausbótů je možné v Londýně objevit i spoustu těch, které jsou využívány komerčně. Fungují hlavně jako restaurace a každý z nich má svou neopakovatelnou atmosféru. Jejich hosté si je volí nejenom k rodinným obědům o víkendu, ale samozřejmě i k romantickým schůzkám nebo pracovním setkáním, která mají mít tak trochu jiný charakter.
Zdá se, že Londýňané začali doceňovat význam vodních ploch na území svého města. Není divu, není to totiž vůbec zanedbatelný prostor. Vodní plochy zabírají celá tři procenta britské metropole. Kromě toho, že jí protéká 67,5 km Temže, je to dalších 161 km vodních kanálů. Lze tedy předpokládat, že další příbytky na vodě budou ve městě v následujících letech ještě přibývat jako pověstné houby po dešti.
