Článek
Svůj projekt nazvala Weaving Home, což lze volně přeložit jako Spředený domov. Zatímco většina standardních textilních přístřeší pracuje s rovnými dílci materiálu sešitými do určitého tvaru, které jsou pak neseny povětšinou rovnými tyčemi, kůly atp., designérka se více inspirovala přírodou. Proto jí navržené příbytky vypadají jako uháčkované krajkové bochánky rozeseté po nehostinné pouštní či zimní krajině.
Mobilní přístřešky by bylo možné využít i v chladných končinách.
Hlavním důvodem práce na novém typu přístřešku určeného především pro uprchlíky je naprostá nedostačivost klasických stanů, které se v současnosti používají. Designérka jim vytýká přílišnou složitost na rychlé sestavení, nedostatek světla a vzdušnosti, nemožnost zavést vodu, elektřinu a další civilizační vymoženosti. A co je nejdůležitější, standardní stany jsou ve svém základním stylu použití poněkud rigidní. Nelze je okamžitě proměnit podle potřeby na nemocnici, školu nebo domov pro velkou rodinu. To vše se designérka snaží řešit právě ve svém návrhu.
Textilní proplétající se struktura nabízí spoustu kapes využitelných jako skladovací prostory i spoustu otevření, která zajišťují vzdušnost interiéru.
Vytvořila příbytek, který je nejen dostatečně velký, ale zároveň velice snadný na složení a rozložení. Je dost rozměrný, aby v něm mohla být improvizovaná škola či menší nemocniční sál, je dostatečně vzdušný a přitom stinný, ale není v něm ani tma. Není problém do něj přivést elektrickou energii nebo vodu. To vše nepochybně bylo důvodem, že se její projekt těší takovému zájmu médií po celém světě.
Zmenšený model struktury stanů.
To, co na první pohled vypadá jako náhodně upředený útvar, je ve skutečnosti výsledkem velmi precizní geometrie. Struktura je vytvořena z vláken vyrobených ze směsi odolných a pružných plastů, jako je například Spandex a další doplňující materiály.
Tělo stanu je složeno z mnoha a mnoha samostatných jednotek, které se skládají na podobném principu jako dětské vystřihovánky z papíru. Každá taková jednotka je pružná a stáčí se podle své centrální osy. Celkovou kupoli je pak možné nechat do různé míry otevřenou nebo zavřenou. V samém vršku je umístěna kulová nádržka, kde se voda díky slunečnímu záření během dne prohřívá.
Diagramy naznačují přístup slunečního světla, chladného a horkého vzduchu, stékání dešťové vody, ohřev vody v nádržce na vršku kupole i možnost připojení zdroje elektrické energie.
