Článek
Skleník či pařeniště postavíme optimálně na lehce prosvětlené místo. Absolutní stín není dobrý, ani příliš prudké slunce. To ale zkrotíme dodatečným stíněním, aby se choulostivější rostliny nespálily.
Podélné strany skleníku směrujeme na jižní stranu v případě, že chystáme sadbu už z časného jara. V letních měsících musíme častěji větrat, vyplatí se proto vchod nasměrovaný k severu. Při nákupu se zajímáme, jak je vyřešeno větrání a jak dlouho skleník vydrží bez údržby.
Plast versus sklo
Díky vyšší bezpečnosti a nižší hmotnosti se jako výplně skleníků prosazují dvoustěnné komůrkové plasty čili polykarbonáty. Tradiční skleník s výplní ze skla se v češtině usadil do té míry, že se v letácích a na webech zahrádkářských firem běžně setkáváme i v případě polykarbonátové výplně se slovním spojením „prosklení plastem“.
Plasty jsou ohebné, vydrží relativně prudký náraz. Teplo izolují lépe než sklo (díky komůrkám-dutinám), tepelné ztráty zejména ve vytápěných sklenících jsou minimální. Na druhou stranu v horkém létě musíme více větrat.
Rozptýlení světla komůrkami zabraňuje spálení rostlin, ovšem v komorách zůstává voda, která časem zčerná. Skleník pak nevypadá čistě, materiál neodolává UV záření. Ochranná vrstva proti UV proto podstatně prodlužuje životnost stavby.
Tenké plastové desky bez komůrek jsou levnější, ale také lehké - pozor tedy na prudký vítr.
Sklo lépe než plast odolá větru, chemickým vlivům, UV záření a vydrží podstatně déle. Pokud se nerozbije.
Nehodí se pro rostliny náchylné ke spálení, pomáháme si proto clonami (závěsy, žaluzie, natřené sklo). Ve sklenících se díky přirozenému světlu daří zejména okrasným květinám.
Pravé prosklení více kondenzuje vodu, takže je rozhodně nespojujeme s dřevěnou konstrukcí.
Fóliovník je křehký náhradník
Nejlevnější variantou je klasický fóliovník, tzv. nafukovací fólie, dobře izoluje teplo a propouští světlo. Dlouho ale nevydrží, snadno se protrhne.
Těžší stavbu podezdíme
Dřevěná konstrukce působí na zahrádce přirozeně, příliš dlouho ovšem nevydrží, ničí ji vlhkost zvenku i uvnitř skleníku. Dřevo je vhodným materiálem na jednodušší kostru pařeniště, které lze snadněji renovovat.
Hliníkové a ocelové konstrukce patří mezi odolnější. Hliník navíc nekoroduje, ocelové konstrukce jsou na tom i přes pozinkování hůře.
Skleníky z těžkých konstrukcí (opravdu skleněné) umísťujeme na podezdívku zapuštěnou zhruba metr do země.
Konstrukční materiály jako hliník a polykarbonátové výplně umožňují uchytit skleník jen např. na betonových pilotech. Navíc je takový skleník lehký a manipulace s ním je jednoduchá.
Skleníky na zakázku
Zatímco prefabrikovaný skleník postavíme rychle a sami, na skleník na míru si počkáme v průměru šest týdnů (podle složitosti). Rozměry, tvar, speciální přistavění k objektu je pouze na nás.
Firma zpracuje předběžnou cenovou nabídku, stranou nezůstane ani zvláštní požadavek větrání (střešní okna např. s elektropohonem), chodníčky, stínění, police, stoly.
U skleníků na zakázku se počítá s dlouhou životností, konstrukce bývá z výroby žárově pozinkována, aby vydržela několik desítek let bez potřeby nátěru.
Vnitřní vybavení
Ventilační okna zajistí odvětrávání. Skla by měla být podložena gumovou lemovkou, která umožní pružnější uložení než pouze v profilu a zároveň tlumí nárazy.
Do poliček, regálů umístíme motyčky, hrabičky, hnojivo. Nezapomeneme na rozmístění teploměru, vlhkoměru, případně elektrické vytápění, zavlažovací zařízení u velkých skleníků.
Závěsné dveře na pantech jsou nejčastějším řešením, u posuvných dveří záleží hodně na kvalitě zpracování - bezúdržbová ložiska by měla být opravdu kvalitní.