Zelené střechy domům sluší

První „moderní“ vegetační střecha v naší republice pochází z počátku 20. století. Postupně se objevovaly další. Dlouhá desetiletí však byly spíše výjimkou. Až v posledních letech jich začalo přibývat. A dnes se dá hovořit o novém trendu. Může za to větší důraz na úsporu energií a ekologii. V tomto směru hraje nemalou roli také prohlubující se sucho.

Nejde ovšem o bezvýznamnou investici. „Průměrná cena za jeden metr čtvereční zelené střechy se pohybuje do 1500 korun,“ říká Petr Valeš, produktový manažer JRD. Méně náročné zelené střechy se pak dají pořídit za cenu zhruba 800 až 1000 Kč/m².

S úhradou může pomoci příspěvek na výstavbu vegetačních (zelených) střech z programu Nová zelená úsporám. Podpora se poskytuje formou fixní dotace.

Doposud byla ve výši 500 Kč/m², od 15. května letošního roku ale byla zvýšena na 800 Kč/m² plochy vegetačního souvrství střechy. Podpora se vztahuje na výstavbu všech typů zelených střech, tedy extenzivních, polointenzivních i intenzivních.

Mainstreamové řešení představují extenzivní vegetační střechy, které dokážou pokrýt jak novostavby, tak i rekonstrukce. Výhodou je nízké zatížení střechy.

„Tloušťka vegetace, která plní především okrasný či izolační účel, je zde poměrně nízká,“ vysvětluje Petr Valeš. Plusem je rovněž nižší cena a téměř bezúdržbovost.

Jednoduchost a utilitárnost jsou však zároveň určitou slabinou, která nemůže propůjčit střeše vyšší přidanou hodnotu.

„Rostlinné patro se totiž v tomto případě omezuje především na suchomilné rostliny, zejména rodu Sedum a Sempervivum,“ říká Josef Hoffmann, technický poradce z Isover. Tento hendikep lze ale podle něj částečně kompenzovat třeba hmyzími hotely či pítky pro ptáky.

Naproti tomu intenzivní vegetační střechy takřka plně nahrazují zabranou půdu. „A to jak v ekologickém přínosu, tak i údržbě. Můžeme zde pěstovat zeleninu, užívat si trávníku s panoramatickými výhledy ve stínu stromu,“ popisuje Josef Hoffmann.

Odvrácenou stranou jsou zejména zvýšené náklady na dimenze nosných konstrukcí. Intenzivní zelená střecha totiž vyžaduje daleko větší vrstvu substrátu, což představuje velké zatížení. Realizují se proto především na novostavbách.

S vyššími náklady je třeba počítat také na samotnou realizaci a nezbytné náklady na udržení střechy v kýžené kondici a vzhledu.

Oba typy vegetačních střech představují nezpochybnitelný přínos. Častým problémem domů bývá jejich přehřívání v létě a tepelné úniky v zimě. S vegetační střechou je však možné dosáhnout příjemného mikroklimatu v celém domě, protože podstatně snižuje tepelné výkyvy obytných prostor pod střechou v letních, ale také zimních měsících.

Vysvětlení je jednoduché. „Klasická hydroizolace se nahřeje na 80 °C, zelená střecha jen na 35 °C. To zajistí nižší teplotu v interiéru v létě. V zimě zase zelená střecha lépe izoluje,“ říká Valeš.

Zvláště ve městech majitelé domů se zelenou střechou ocení možnost dopřávat si klidný odpočinek bez ruchu velkoměsta. Vegetační střechy totiž dokážou pohlcovat zvuk z venkovního prostředí.

Zlepšení vzduchové neprůzvučnosti oproti střeše bez ozelenění je minimálně 6 dB, což je velmi vysoká hodnota. Například rozdíl 10 dB vnímá člověk jako zvuk s poloviční hlasitostí. K odhlučení u zelené střechy přispívá výraznou měrou substrát, ovšem každá střecha unese jinak silnou vrstvu.

Zelené střechy ale nepomáhají pouze v samotných domech. „Mají hned řadu dalších praktických výhod a vlastností. Stejně jako parky mění mikroklima ve svém okolí, snižují tyto střechy ve městech prašnost, produkují kyslík a zadržují dešťovou vodu,“ říká Josef Hoffmann.

Právě hospodaření s vodou je dalším pádným důvodem pro pořízení zelené střechy. Odtok dešťové vody z běžné betonové střechy s hydroizolací se pohybuje mezi 95 až 100 %, zelená střecha dokáže toto množství snížit průměrně na 50 %. Existují ale i typy zelených střech, které umějí odtok vody snížit na pouhých 5 %.

Ozelenit lze dnes prakticky jakoukoliv střechu, kde to statika a peněženka investora dovolí. A to nejen na zděných domech, ale i na dřevostavbách. Na ty se dokonce, díky environmentálně přívětivé stopě celé stavby, hodí snad nejvíce.

Ideální jsou pro realizaci ploché střechy. „Moderní a inovativní řešení však dnes dokážou ozelenit dokonce i velmi strmé střechy,“ doplňuje Josef Hoffmann.

Ve všech případech je však nutné dbát na kvalitní projekt a provedení střechy. Staticky je nutné střechu navrhovat na maximální nasycení vodou celého souvrství. Částečně mohou podle Josefa Hoffmanna pomoci inovativní materiály (jako je hydrofilní minerální vlna), které skladby vylehčují a zároveň částečně nahrazují substrát. Dosáhnout tak lze redukce hmotnosti až 25 %, substrát má totiž svoji nezastupitelnou pozici.

„Zapomenout by se při statickém návrhu nemělo na vodu akumulovanou v nopových fóliích, provozní charakteristiku střechy a samotnou váhu rostlin, například stromů,“ dodává Josef Hoffmann.

Důraz na zeleň je typický pro projekty skupiny Realism. Rezidenční dům Sakura v pražských Košířích je charakteristický konceptem visutých zahrad, jež jsou v Česku unikátní.

Obvod budovy lemují speciální květníky s rostlinami. Jejich délka tvoří neuvěřitelných 1,3 kilometru a celkem zde i v přilehlém parku poroste 32 000 kusů nejrůznějších druhů květin, bylin, keřů a stromů. Vedle estetického dojmu pomohou v areálu udržovat přívětivé klima.