Článek
Na venkově fasáda z popínavých rostlin ladí s přírodou, v husté městské zástavbě přináší zelené osvěžení. Živý plášť zachycuje nečistoty, prach, chrání povrch domu před kyselými dešti a izoluje teplo.
Podmínkou však je, že porůstá fasádu suchou, hladkou a nenarušenou! Navíc je radost se na živou fasádu dívat, zejména hrají-li na ní barvy listů, případně i květů, vytvářející třeba různé vzory.
Břečťan popínavý (Hedera helix) patří v českých podmínkách k nejrozšířenějším druhům zelených fasád.
Zelená fasáda může doplnit architekturu domu, necháme-li porůst pouze sloupoví, okna nebo vstupní dveře.
Co umějí rostliny
Zelená fasáda chrání dům před vlhkostí. Vzrostlé rostliny odvádějí svými kořeny vodu od základů stavby, přitom zpevňují okolní zeminu.
Listy popínavých rostlin vytvářejí na fasádě vzdušnou plachtu, po které voda stéká, aniž by se vsakovala do zdi.
Růst solitérního plaménku velkokvětého (Clematis) usměrňuje podpěrná konstrukce.
Živá fasáda tlumí teplotní výkyvy, čímž šetří materiál zděné fasády a izolaci. V létě zelená stěna chrání před přehřátím slunečnou stranu domu. Neopadavé druhy v zimě zase zadržují teplo, takže šetří výdaje za topení.
Vhodnou volbou pro jižní stěnu stavby jsou ale také opadavé druhy, chceme-li, aby na ni v zimě a zjara dopadaly sluneční paprsky.
Zelená fasáda bývá oblíbeným doplňkem protihlukových stěn ve městech. Snižuje totiž odrazivost hluku. Absorbuje nečistoty, snižuje prašnost, vyrábí kyslík.
Jak na zelenou fasádu
Zakládáme ji na opravené omítce. Má-li omítka trhliny, praskliny, pak rostlina do zdiva skutečně proroste.
Vedle břečťanu a pnoucí hortenzie se barevně prosazuje přísavník trojcípý (Parthenocissus tricuspidata).
Živý plášť stříháme, růst rostlin tak usměrňujeme a zároveň zabráníme jejich proniknutí pod střešní krytinu, do okapového systému, přes okenní tabule.
Je pravdou, že v zelené fasádě hledá útočiště ptactvo, lezou po ní pavouci a hmyz. Ale s běžnou fasádou a parapety u oken např. panelových domů jsou podobné zkušenosti.
Hmyz žijící v zelené fasádě však nemá potřebu pronikat do domu. Dbáme na to, aby zdivo fasády a opěrné konstrukce udržely zelený porost při prudkém větru.
Podpůrné konstrukce
Plánujeme-li ozelenit pouze jednu stěnu nebo konkrétní detail domu, pořídíme si rostliny s úpony a ovíjivé, které regulujeme řezem. Pnoucí druhy (zimokeř, růže, réva) navádíme po podpůrné konstrukci.
Modrokvětá jednoletá povíjnice (Ipomoea tricolor) Heavenly Blue zajímavě kontrastuje s rudými muškáty v truhlíku.
Pro solitérní rostliny na členité stavbě to mohou být latě, nylonová vlákna, pro menší zelené plochy dřevěné či drátěné konstrukce – treláže. Výhodou opěrných konstrukcí je, že uchycené popínavé rostliny během opravy zděné fasády snadno odklopíme.
Se souvislými plochami si poradí samopnoucí rostliny s přísavnými terčíky, jimiž se uchycují na omítku či lehké sítě.
Hortenzie popínavá (Hydrangea anomala subsp. petiolaris) bude brzy ozdobou celého okna.
Při výběru rostlin zvážíme, zda chceme stálezelenou nebo opadavou fasádu. V českých podmínkách jsou nejoblíbenější stálezelené samopnoucí druhy břečťanu, vhodné na severní a východní strany. Opadavému typu, např. přísavníkům, se daří na jižní a západní straně.
Vertikální zahrada
Zelené stěny neboli vertikální zahrady sestavíme např. z panelů se substrátem (rašelina, minerální vlna), připevněných na fasádu domu opatřenou geotextilií a nosnými profily.
Tuto vertikální zahradu tvoří dlužichy (Heuchera), bergénie (Bergenia), skalníky (Cotoneaster), brsleny (Euonymus fortunei), zimolez lesklý (Lonicera nitida), kakosty (Geranium) a okrasné trávy.
Rostliny plošných zelených stěn bez substrátu zvyklé na skalnaté prostředí se sázejí mezi dvě vrstvy plsti na fasádě s ochrannou geotextilií a nosnými deskami nebo se silnou PVC plachtou.