Zelená budoucnost domů a měst

Ve velkých městech vstřebají střechy např. sluneční teplo tak silně, že se jejich teplota oproti okolnímu vzduchu může značně lišit. Skvělým řešením je tedy osazení střech a fasád budov zelení. Města by se také měla snažit podpořit venkovní rekreaci, relax a mentální pohodu.

Města by sama aktivně měla snižovat emise skleníkových plynů, upřednostňovat udržitelné zdroje energií a být více inkluzivní. Jako příklad lze uvést snahu o budování bezbariérových přístupů. Také by se měla zvyšovat odolnost vůči přírodním vlivům a dopadům změny klimatu.

V budovách inteligentních měst by mělo být vše propojené: od bezpečnosti a zabezpečení až po pohodlí a kontrolu. Propojení všech prvků inteligentní budovy do jednoho, snadno použitelného systému zvýší energetickou účinnost a sníží provozní náklady. Propojí se vše, od vstupu do dveří přes nouzové osvětlení až po využití solární energie a jeho integraci s řešením e-mobility.

Odborníci předpokládají, že v horizontu 30 let budou zelená města spíše samostatné ostrůvky, které si téměř veškerou energii vyrobí samy a budou mnohonásobně lépe nakládat se zdroji. Mnoho věcí se bude recyklovat a vyrábět přímo na místě i během výstavby.

Kvalitní architektura, kromě obytných a administrativních center, pomalu vstupuje i do logistických center. Při návrhu výrobního areálu se sice musí myslet nejvíce na efektivitu a logiku výroby, ale důležité je oddělit část, kde budou probíhat schůzky a jednání, i místo, kde se nachází showroom.

V návrzích nemají chybět ani vodní prvky, terasy s vyhlídkou na areál, zelené střechy ani další upravené zelené plochy.

Jsou místa, která mají ozdravný účinek, a prostředí, kde vám už není tolik dobře. A tam, kde jsou záporné ionty, je vám lépe. Vážou na sebe škodlivé organismy a rozkládají je, působí proti mnoha civilizačním chorobám, jako je např. astma. Některé moderní stavby ale moc ke zdravému bydlení nepřispívají: používají umělé materiály, zavádějí nesprávný systém větrání.

Zdraví prospěšná koncentrace záporných iontů se pohybuje alespoň okolo 1000 iontů/cm3, ale v domech ve městě je kolem 100 až 500 iontů/cm3, v kancelářích je to ještě méně. V tzv. nemocných budovách člověk trpí únavou, nesoustředěností a bolestí hlavy. Také mívá kožní problémy, kašel, pocit suchosti očí, podráždění spojivek.

Na co je tedy nutné myslet už při návrzích nynějších objektů? Stavte dům mimo geopatogenní zóny a snažte se eliminovat elektromagnetický smog. Preferujte přírodní materiály, vyhýbejte se stavbě v blízkosti vedení vysokého napětí. Iontovou rovnováhu narušují kovové a plastové konstrukce, špatné elektrické rozvody, klimatizace, rekuperace, syntetické podlahy a omítky, malby, nízká vlhkost vzduchu.

Pro udržení vysoké hladiny záporných iontů v obydlí je podstatné vybrat vhodný pozemek, pracovat při návrhu budovy s prouděním vzduchu, světelnými podmínkami a správně uzemnit konstrukci domu.