Článek
„V roce 1991 jsme chtěli postavit Okal. Kvůli potížím s dodavatelem, jímž byl tehdejší podnik Rudné doly Rýmařov, jsme si ale nakonec místo montovaného domu nechali postavit zděný. Stavební úřad nám schválil změnu s tím, že zachováme původně plánované vnější dispozice. Stavěli jsme nakonec z tvárnic na suchém zdění, okna jsme zvolili plastová, dům byl klasicky omítnut, střechu jsme udělali eternitovou,” píše Jaroslav.
V průběhu let pak dům prošel několika úpravami. Čtenář rekonstruoval hlavně obě koupelny, v přízemí i v patře, obývací pokoj, schodiště, podlahy a také se zbavil plastových oken. Místo nich si pořídil dřevěná.
Kromě fasády majitel vyměnil střešní krytinu a také ostění oken a dveří. Oba prvky materiálově sjednotil. Zvolil pro ně hliník.
S rekonstrukcí fasády, o níž se nám Jaroslav rozhodl napsat především, začal již v roce 2016. Tehdy se rozhodl od základu změnit vzhled domu, a hlavně zlepšit jeho izolační vlastnosti. Zvolil odvětrávanou fasádu, kde jako obklad vybral fasádní palubky ze sibiřského modřínu.
„Tento materiál obsahuje vysoké množství taninu, což jej činí velmi odolným (40-50 let). Jako podklad pro uchycení palubek o průřezu 2,6 x 6,8 cm jsem použil latě 4x6 cm připevněné na vnější plášť budovy pomocí šroubů a hmoždinek o délce 20 cm (na 1 m výšky 1 šroub - to kvůli hmotnosti dřevěné fasády). Svislé laťování má rozestupy 70 cm. Na ně jsou palubky přichyceny nerezovými vruty,” upřesňuje Jaroslav.
Ostění i parapety jsou k povrchu stěn uchyceny nízkoexpanzní pěnou.
Jako mnoho dalších prací, také odvětrávanou fasádu si náš čtenář zvládl udělat sám. Neměl problém ani s připevňováním čtyři metry dlouhých palubek. Při práci postupoval odshora, od střechy. Pro přidržení právě připevňované palubky pak používal sadu háčků, jimiž ji vždy přichytil k předchozí, již přivrtané palubce. Mezi jednotlivými palubkami pak ponechával vzdálenost 6 mm. K vyměřování použil tyčovinu vybroušenou tak, aby její průřez měl tvar čísla 1.
| Tip! |
|---|
| Důležitým prvkem, na který je dobré při instalaci odvětrávané fasády pamatovat, jsou pryžové zábrany v horní a dolní části proti vniknutí a uvíznutí ptáků, případně netopýrů. |
Během loňského roku měl již pan Jaroslav možnost ověřit si v praxi, jaké jsou izolační vlastnosti nové odvětrávané fasády.
„V létě fasáda ochlazuje (průměrná teplota v létě za jakéhokoliv horka je 22 stupňů). V zimě brání před větrem, deštěm či sněhem a vysušuje původní omítku. I když není v interiéru puštěno plynové topení či užit kamnokrb, neklesne uvnitř domu teplota nikdy pod 18 stupňů,” pochvaluje si.
Skleněná stříška nade dveřmi plní svou funkci a přitom působí velice nenápadně.
Samotné palubky pak Jaroslav natřel dvěma vrstvami lněného oleje. Dřevěný obklad s touto přirozenou úpravou má za každého počasí jinou barvu, jež se mění od světle zlatého odstínu po temně zlatý.
Součástí instalace nové fasády byla rovněž výměna ostění oken a dveří a střešní krytiny. Střecha je nově hliníková. Právě se střechou sladil majitel i materiál ostění, které je tedy rovněž hliníkové.
Rozestupy mezi palubkami činí 6 mm.
Rekonstrukce vnějšího pláště domu trvala až do léta loňského roku. Celkové náklady Jaroslava vyšly na 350 tisíc korun.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
„Dovolím si říci, že jsem volil nejkvalitnější materiály, jež jsou na trhu, a v ceně je zahrnuta i práce pokrývače. Fasádu jsem si dělal sám. Materiál na fasádu mě vyšel na 150 000 Kč, stejně tak střešní krytina. Zbývající položka byla určena na práci pokrývače a pomocníků,” vypočítává závěrem čtenář Jaroslav.
