Hlavní obsah

Zateplením připravili spolubydlící o domov, vytvořili jim nový

Novinky, Jana Nesvadbová

Zateplování panelových domů přináší nejenom výhody v podobě nižších nákladů za energie jeho obyvatelům lidským, ale také problém v podobě náhlé ztráty domova jeho obyvatelům ptačím. Jednoduché řešení tohoto problému zvolili ve varšavské čtvrti Praga-Południe, kde na fasády zateplených domů rovnou upevnili tzv. rorýsovníky, tj. budky pro rorýse, kteří o svá původní hnízda zateplením přišli.

Foto: Dla Pragi (3x)

Rorýsovníky instalovali na nově zateplených domech ve varšavské čtvrti Praga-Południe.

Článek

Jak upozorňuje polský web MAD White, obyvatele velkých měst v létě často trápí komáři a další létající hmyz. Tím se živí mimo jiné rorýsi, kteří ale mnohde přicházejí o svá stanoviště.

V městském prostředí totiž tito ptáci vyhledávají otvory na fasádách vysokých budov, často panelových domů. Při zateplování, anebo při rekonstrukcích budov se hnízda obvykle buď zničí, nebo se hnízdní dutiny vyplní anebo vše překryje vrstva izolace. Přitom řešení je snadné.

Foto: Dla Pragi

Rorýsi jsou užiteční a velmi čistotní sousedé.

Na snímcích, které uveřejnilo na svém facebookovém profilu občanské hnutí Dla Pragi, jsou nově zateplené domy ve varšavských ulicích Lubelská a Skaryszewská s rovnou instalovanými rorýsovníky, tedy budkami pro rorýse.

Právě jejich hnízda dělníci před zateplením domů nalezli, a proto je majitelé domů nechali na fasádách rovnou instalovat.

Foto: Dla Pragi

Drobný vletový otvor a minimální dostupnost z okolí mají chránit malé rorýse uvnitř budky před predátory. I před takovými, jako jsou zejména v městském prostředí straky (sedící na budce).

Rorýsovník
Budky určené pro rorýse lze nejenom koupit, vyrábějí se z různých materiálů, ale také vlastnoručně vyrobit. Základem je dodržet několik jednoduchých pravidel, která lze nalézt například na webu rorýsům přímo věnovaném, rorýsi.cz.
Rorýsi mají raději vletový otvor směřující od stěny domu šikmo dolů, přičemž jeho spodní okraj by měl být uvnitř maximálně centimetr nade dnem. Spíše než kruhový otvor je lepší hranatý, podlouhlý.
Samotnou budku je - na rozdíl od budek pro jiné ptáky - vhodné orientovat na sever, severozápad a severovýchod. Neměly by být pokud možno celý den na přímém slunci, velmi důležitou roli hraje výška jejich umístění.
Uvádí se nejlépe 4 metry nad nejbližší překážkou, ať již je to třeba střecha garáže, balkon, koruna stromů či keřů apod., některé zdroje uvádějí dokonce pět metrů.
V případě, že majitel domu plánuje zateplení či rekonstrukci, a ví, že na jeho domě rorýsi pravidelně hnízdí, má možnost počítat s vytvořením příbytků pro ně už rovnou v projektu. Na trhu jsou totiž například budky určené přímo pro zabudování do zateplovacího systému pod omítku. Jinde je možné prostě zachovat otvory tam, kde jsou i na původní fasádě. Rorýsi si svá hnízda pak snadno najdou a rádi je dále používají.

Mýty a fakta

Někdy se lidé obávají, že jim rorýsi v okolí svých hnízd způsobí nepořádek. Není to ale pravda. Tito ptáci jsou velice čistotní a trus svých mláďat pečlivě odstraňují a vynášejí z hnízda pryč. Stejně tak sami se vyprazdňují během svých letů.

Foto: Profimedia.cz

Rorýs obecný

Jindy se lidé obávají, že jim rorýsi poničí fasádu, a proto je odmítají na svých domech hostit. Takové škody mohou ale opravdu napáchat například někteří datlovití, kteří k tomu mají uzpůsobený silný zobák.

Rorýsi mají velice drobný a měkký zobáček určený k chytání létajícího hmyzu. Svá hnízda si budují v již existující nalezené dutině.

Foto: Profimedia.cz

Rorýsi si hnízdo staví v již existujících otvorech. Nemají zobák dost velký a tvrdý na to, aby jím otvor sami vytvářeli.

Neoprávněnou je rovněž obava, že rorýsi zanesou do domu nejrůznější parazity. Ve většině případů ptáci hnízdí v dutinách, které nevedou přímo do domu a paraziti nemají kudy proniknout.

Navíc, paraziti, kteří eventuálně žijí v hnízdech a na tělech ptáků, nenapadají člověka. Naopak, dospělý pták spořádá za den 50 gramů létajícího hmyzu a pavouků. Je to tedy přirozený likvidátor much a komárů v okolí domu, na kterém bydlí. Lidem tedy jeho přítomnost prospívá.

Pár zajímavostí o rorýsech

Rorýsi, kteří žijí po celé Evropě, v severní Africe (kde přezimují) a ve velké části Asie, patří mezi rorýsovité ptáky, z nichž známější jsou u nás například vlaštovky a jiřičky a také břehule.

Na rozdíl od ostatních nemají bílé bříško, ale pouze bílou skvrnku pod zobáčkem, jinak mají černohnědou barvu.

Foto: Profimedia.cz

Rorýs je cele přizpůsoben pro život v letu. Má proto zakrnělé nožky.

Rorýsi patří mezi letce, a to nejlepší letce vůbec. Běžně se pohybují rychlostí cca 35 km/hod, dokážou ovšem vyvinout rychlost až 220 km/hod.

V letu nejenom loví, ale také pijí, odpočívají a páří se. Rorýsi v letu dokonce i spí. Vzlétnou do výšky 1-2 km, kde usnou a pak volně plachtí.

Foto: Profimedia.cz

Jak rorýsi za letu pijí? Takto!

Protože ve vzduchu kromě období hnízdění tráví prakticky veškerý čas, mají zakrnělé nožky. Odtud jejich latinské jméno apus, které je odvozeno od řeckého apous (beznohý).

Může se vám hodti na Zboží.cz:

Práce na domě plánujte mimo dobu hnízdění

U domů, na nichž jsou zabydlení rorýsi, je třeba veškeré zateplovací a rekonstrukční práce týkající se fasád, střech, ale také výtahů, naplánovat mimo dobu jejich hnízdění. To znamená mimo termín od 20. 4. do 10. 8.

Související témata:

Výběr článků

Načítám