Článek
„Až pak, pokud se neobjeví velký průšvih, budeme připravovat vestavbu dalších zhruba čtyřiceti oblouků,“ řekl pražský radní Adam Zábranský (piráti) na vernisáži návrhů na logo viaduktu, které vzešly z designérské soutěže.
Podle Marty Pražákové z vedení městské firmy Trade Centre Praha i architekta Igora Kovačeviče z ateliéru Moba vznikne v prvním z oblouků městské infocentrum. Za vestavbu, která se do něj nesmí kotvit, zaplatí městská firma přes 3,3 milionu korun.
Zkušební provoz ukáže, jak lze využít další oblouky. „Třeba pak nebudeme moci zasklít už žádný. Nevíme, co to udělá. Je to památka,“ připustila na dotaz Novinek Pražáková.
Negrelliho viadukt – pamětník velké slávy
Podstatnou část viaduktu tvoří bloky pískovce náchylného na vlhkost. Ta se bude podle Kovačeviče po zasklení prostoru sledovat, podrobně měřit.
„Jakmile se uvnitř vytvoří hodně vlhkosti, v nejvyšším bodě se automaticky otevřou větrací klapky a bude se přirozeně větrat,“ popsal redakci architekt.
Výška oblouků se pohybuje mezi 6,6 až 8 metry, což dovoluje vestavbu s patrem.
„Je to samonosná vestavěná konstrukce v přízemí s kuchyňskou linkou, sociálním zařízením, nahoře je jedno pracovní místo pro infocentrum,“ přiblížil Kovačevič.
Některé oblouky byly postaveny nově, a to z kamene dovezeného od Drážďan. Do pískovce se nesmí nic vrtat. I skleněná fasáda musí být podle podmínek památkářů ukotvena do spár. Rekonstrukcí Negrelliho viaduktu se podle Kovačeviče před několika lety podařilo snížit hluk i vibrace ze železniční trati vedoucí na jeho vrchu.
Jen některé z karlínských oblouků mají podle dosavadního návrhu v budoucnu sloužit komerci, o ty bude Trade Centre Praha soutěžit. Jiné byly vyčleněny pro kulturu.
„Nebude to čistě jen pronájem, bude to mix, aby oblouky sloužily karlínské komunitě,“ poznamenala Pražáková. Ve čtyřech obloucích přilehlých k tomu s informačním centrem má získat prostory městské Hudební divadlo Karlín.
Kompletní obnovou má projít okolí viaduktu, kde vzniknou odpočinkové plochy se zelení. Vše dohodnout není snadné kvůli majetkovým poměrům. Mostní těleso patří Správě železnic, pozemky pod ním jsou městské.
Město uspořádalo designérskou soutěž na vizuální identitu projektu. Návrhy do ní přihlášené lze nyní zdarma vidět na výstavě v 17. kobce smíchovské náplavky. V konkurenci 78 soutěžících uspěl nakonec Jan Slabihoudek z Jablonce nad Nisou.
Vítěz na úterní vernisáži řekl, že pro návrh se vnucovala geometrická podoba oblouku, dal ale přednost informování. „Chtěl jsem trochu upozadit geometrii a využít písma jako nosného prvku. Typografie je pro mě základní kámen,“ popsal Slabihoudek.
Kamenný viadukt dlouhý 1120 metrů mezi Masarykovým nádražím a Bubny postavily tisíce dělníků v letech 1846 až 1850 pod vedením rakouského inženýra Aloise Negrelliho jako tehdy nejdelší most v Evropě. Zásadní rekonstrukcí prošel v letech 2017 až 2020. Správa železnic za ni zaplatila téměř 1,5 miliardy korun.