Článek
V období první republiky, kdy Poděbrady s rostoucím lázeňským ruchem překvapivě získávaly velkoměstský charakter, si v severní části Nymburského předměstí dali postavit rodinný dům manželé Šoltovi z Prahy. Stavba vznikla mezi lety 1939 až 1940.
Zvolené místo mělo zřejmě pro manžele význam, manželka Josefa Šolty totiž pocházela ze statkářské rodiny z nedalekého Křečkova.
Střídmou dekorací je dřevěný prvek na fasádě stavby.
Šolta oslovil ohledně projektu domu mladého architekta Jaroslava Koska. Ten byl sice čerstvým absolventem akademie, ale měl už bohaté zkušenosti s návrhy obytných domů nejen pro nedaleký Nymburk, ale i pro státní instituce na Podkarpatské Rusi.
Vilu krášlí trubkovité zábradlí typické pro funkcionalistické stavby.
Na konci třicátých let, kdy byl funkcionalistický styl obohacován o romantické a organické formy, zůstává Koskův návrh pro Poděbrady věrný principům moderní architektury fandící čistým a nekomplikovaným tvarům.
Tvary stavby jsou hodně nadčasové.
Uvnitř domu byla ve sníženém přízemí garáž, prádelna se sušárnou a byt domovníka. V prvním a druhém patře se opakuje dispoziční řešení dvou samostatných bytů.
Prostorná vila má i velkorysou terasu určenou pro letní odpočinek na čerstvém vzduchu.
Osud rodinného domu v Poděbradech připomíná historii řady dalších vil, ve kterých se život během okupace a v poválečném období neobešel bez těžkostí a tragédií.
Manželé Šoltovi se nakonec do své vily v Poděbradech nikdy nenastěhovali. Během války ji pronajímali, Josef Šolta byl později jako major letectva z politických důvodů propuštěn z armády a dům zabrali přidělení nájemníci. Později se téměř zapomenutá stavba představila na výstavě československé architektury v Londýně.
