Článek
Až do poloviny listopadu bude Prašná brána doslova v obležení odborníků, kteří budou z vysokozdvižné plošiny zkoumat míru poškození jejího vnějšího pláště. Při té příležitosti budou sbírat data potřebná pro její budoucí opravu.
Odborníci zdokumentují fasádu věže pomocí fotografické a laserové techniky, čímž vytvoří tzv. fotogrammetrický plán. V něm bude podrobně zdokumentován nejen současný stav věže, ale i její historický vývoj. Cílem je vytvořit tzv. spárořez, tedy mapu znázorňující veškeré kamenné kvádry věže v jejich reálné velikosti a s veškerými povrchovými nedokonalostmi a rysy.
„Chtěli bychom, aby každý kámen měl vlastní číselné označení a vlastní katalogový list,” řekl při setkání s novináři v prvním patře Prašné brány kurátor památkově chráněných objektů Muzea hl. m. Prahy Karel Kučera.
Pomocí speciální metody bude každý kámen řádně zdokumentovaný.
Už nyní existují záznamy alespoň některých míst věže, z nichž je patrné, které kvádry jsou původní a které byly v průběhu rekonstrukcí vyměněny. Na původních kvádrech jsou například hezky patrné kamenické značky, nebo stopy po tzv. krepnách - kleštích, s jejichž pomocí kameníci s kvádry manipulovali. Do katalogového listu se pak budou zaznamenávat především veškeré praskliny, spáry a další závady kvádrů.
Smyslem tak podrobného průzkumu je podle odborníků podrobné poznání způsobu stavby věže, všech jejích oprav a možnost vysledování záměrů původních stavebníků, díky čemuž budou současní restaurátoři schopni navrhnout optimální způsob jejích oprav.
Uvnitř Prašné brány je potřeba vyměnit elektroinstalace.
„Po zhruba roce terénních prací a vyhodnocování průzkumů bude následovat rok, rok a půl projektových příprav, během nichž musí restauratér ve spolupráci s investorem určit, jak bude rekonstrukce věže probíhat. Pak proběhnou výběrová řízení na dodavatele atd., takže vlastní rekonstrukce začne zhruba za dva roky,” sdělil Novinkám Michal Panáček, jenž má na starosti právě stavebně historický průzkum věže.
Prašná brána
Stavba věže stojící v těsném sousedství pražského Obecního domu započala už v roce 1475. Měla se stát především reprezentativním vstupem do tzv. Králova dvora a na území Starého Města pražského. Její stavbu začal stavební mistr Václav, od roku 1478 po něm stavbu převzal Matěj Rejsek z Prostějova.
Králův dvůr se ovšem společně s králem Vladislavem v roce 1483, tedy dříve, než byla věž dostavěna, přesunul na Hrad, a tak pozbyla významu. Po jeden čas se dokonce uvažovalo o jejím stržení.
Její název Prašná se vžil na počátku 18. století, kdy sloužila jako skladiště střelného prachu.
Současnou podobu věži vtiskl přední český architekt Josef Mocker, jenž ji v letech 1875 až 1886 rekonstruoval v pseudogotickém duchu. Inspirací mu byla Mostecká věž na staroměstské straně Karlova mostu. Právě při rekonstrukci získala Prašná brána ochoz (je ve výšce 44 metrů) s věžicemi a také plastickou výzdobu. Architekt naopak nechal odstranit hodiny, které byly pod její střechu vsazeny až v 19. století a které tudíž nebyly součástí její historické podoby.
Ve 20. století prošla Prašná brána dvěma rekonstrukcemi. Z té první, v 60. letech, se zachovalo velké množství dokumentace, naopak doklady o druhé, z počátku 90. let, současní restaurátoři hledají marně.
„Tím, že se památka opraví, práce na ní rozhodně nekončí. Součástí závěrečné zprávy o provedené rekonstrukci je i tzv. doporučení restaurátora obsahující informace, co se s daným objektem má dělat dál, co je třeba sledovat atd.,” vysvětlil při setkání s novináři hlavní restaurátor Prašné brány Tomáš Rafl.