Článek
Veronika s Vítkem a dvouapůlletým synem Kubíkem bydleli původně v garsoniéře 1+1. Jejich rekonstruovaný dům stojí v klidné ulici menšího města v jižních Čechách.
Veronika s Vítkem pro svůj domov zvolili kombinaci klidných, přírodních barev.
„Dům, který jsme od roku 2013 do roku 2017 rekonstruovali svépomocí, patřil manželovým prarodičům. Manžel (40 let) zde od malička trávil hodně času, zejména se 'hrabal' v motorkách, což ho drží dodnes,” napsala nám Veronika.
Jídelní zónu tvoří stůl pro čtyři hodovníky a samostatná stolička pro malého Kubíka.
Není divu, že Vítek má dům rád, a jeho prodej proto nepřicházel vůbec v úvahu. Namísto toho se rozhodl pro rekonstrukci, kterou rodina financovala hypotékou. Veroničin manžel není žádný snílek a velmi dobře věděl, jaký úkol si na sebe bere.
„Čekalo ho bourání, odvoz materiálu, navážení nového a spousta času strávená těžkou práci. Chtěl si většinu udělat sám, protože je zručný a šikovný,” chválí jej za to Veronika.
V obývacím pokoji nechybí ani krb.
Se zednickými pracemi zejména v prvním půlroce, kdy bylo třeba zbourat dvě nosné zdi domu a postavit místo nich nové, přicházel během týdne pomáhat Vítkovi kamarád, který je profesionálním zedníkem.
„Do zimy stihli udělat i nový strop a střechu. Manžel se tehdy vracel z práce až po páté hodině a do večera dělal, co bylo třeba. Měli jsme štěstí na řemeslníky, kteří odvedli poctivou práci a mohli se nám věnovat v potřebnou dobu,” popisuje klidný průběh rekonstrukce Veronika, která si tak společně s manželem splnila sen o pěkném velkém bydlení.
Srdcem domácnosti je velký společenský prostor spojující obývací pokoj s jídelnou a kuchyní.
Základní paletu klidných barev šedé, světle hnědé a bílé postupně doplňují detaily v živé fialové a zelené.
Dispozice domu je řešena prakticky. V přízemí návštěvníka uvítá malé zádveří, z nějž se přichází do chodby. Odtud se vstupuje do obývacího pokoje propojeného s kuchyní a jídelnou, ale také na toaletu a po schodech do sklepa.
Po schodech směrem vzhůru vede cesta do obytného podkroví, kde je dětský pokojík, ložnice majitelů, koupelna a samostatné WC.
Na kleštinách nad schodištěm dlí pýcha majitele - veterán ČZ.
Zajímavostí jsou kleštiny překlenující schodiště. Na nich spočívá největší Vítkova chlouba – veterán ČZ. Jednoho dne by v tomto prostoru mohl být eventuálně ještě druhý pokojík, ale to je zatím hudba daleké budoucnosti, uvažuje Veronika.
Dětský pokoj je v podkroví.
Dům je vytápěn pomocí čerpadla, na které je napojeno i podlahové topení. Jako podlahovou krytinu zvolili mladí manželé vinyl. Po roce bydlení jsou s touto volbou velmi spokojeni.
V podkroví je rovněž ložnice rodičů.
Zatímco interiér domu je již hotový, zbývá doplnit pár posledních detailů, exteriér domu čeká ještě na dokončení. Chybí především fasáda, úprava dvorku a zahrady jsou na programu do budoucna. Jak ale Veronika píše v závěru svého dopisu, jsou to práce, na které se spolu s manželem už těší.
Domu zatím chybí fasáda. Ale i té se brzy dočká. Zatím skoupá sněhová nadílka letošního roku vystačila tak tak na malou klouzačku na schodech pro Kubíka.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
