Hlavní obsah

Z bývalé filmové střižny vznikl domov hodný obdivu

V pražském bytě prožila Veronika krásné dětství, a tak se tam po letech velmi ráda vrátila. Než se v něm ale dalo „existovat“, bylo nutné ho z filmové střižny přebudovat na obyvatelný interiér, který se vyloupl do podoby hodné obdivu.

Foto: Lukáš Hausenblas

Staré se v bytě tu a tam potkává s novým, což manželé dokážou s citem korigovat.

Článek

Některé publikované byty považujeme za „rodinné stříbro“, neboť vždy nějak souvisí s členy naší redakce. Tento souvisí velmi úzce, neboť současná paní domu Veronika je sestrou našeho artdirectora Matěje, s nímž tady prožila pěkné dětství.

Foto: Lukáš Hausenblas

Vlevo se ze vstupní chodby vchází do koupelny s toaletou a do ložnice rodičů.

Takže elegantní oblouky příček, krásná špaletová okna ve výklencích, původní cihlový krb, historické dveře se zdobenými zárubněmi a vzdušný prostor s podlahovou plochou cca 85 metrů pro ni byly jen jedněmi z mnoha důvodů, proč se s manželem pustili do náročné rekonstrukce tohoto bytu. Nejdůležitější totiž bylo, že se vrátila domů.

Foto: Lukáš Hausenblas

Obývák tvoří dvě místnosti částečně rozdělené zdí s efektním obloukem.

S úctou k historii

V činžovním domě v samém srdci pražského Nového Města byla původně – někdy ve dvacátých letech – Cyrilometodějská knihtiskárna, kterou vlastnil od roku 1891 Veroničin pradědeček.

V bytě žila historicky její rodina a sama Veronika tady bydlela s rodiči a bratrem do svých 15 let. Pak byl byt využíván jako nebytový prostor a sídlila v něm střižna filmů.

Foto: Lukáš Hausenblas

Základ kuchyňské linky tvoří nábytek z Ikea, doplněný koženými úchytkami, které vyrobil Ota.

Bohatá historie tak okořeňuje místnosti, které mají i dnes svého jedinečného ducha s rukopisem jeho staronových nájemníků.

Co Veronika pamatuje, byl původní byt plný starožitného nábytku, který působil velmi těžce, a to už nechtěla. Starožitnosti sice k historické budově patří, ale s Otou si chtěli vybudovat světlé a vzdušné prostředí, které bude poplatné současné době.

Foto: Lukáš Hausenblas

Dlouhý jídelní stůl z antiku zdobí zrestaurované barevné židle. Staré plechové cedule a další vysvobozené poklady dotvářejí stylovou atmosféru interiéru.

Protože ale oba rádi dávají nový život starým věcem a alespoň částečně chtěli ctít ducha historického prostoru, rozhodli se pro citlivou rekonstrukci a vybavení, které toto všechno budou respektovat.

Ota se živí interiérovým designem, jenž Veroniku také zajímá, takže navrhnout úpravy, zařízení a celou rekonstrukci řídit bylo pro oba spíše zábavou než přítěží.

Foto: Lukáš Hausenblas

Bílé mozaikové obkládačky a dlažba ctí ducha historického prostoru.

Jak naložit s prostorem, bylo celkem jasné. V bytě musela být praktická kuchyň s velkým jídelním stolem, prostorný dětský pokojíček pro dvě děti, malá ložnice s přilehlou minišatnou, koupelna s vanou a zbylé dvě místnosti měly sloužit jako propojený vzdušný prostor pro celou rodinu.

Designérem i doma

Rodina není „televizní“ a srdcem domácnosti je tady kuchyň, jejímž středobodem je dlouhý jídelní stůl, který manželé objevili v antiku ve Spomyšli. Doplnili ho starými židlemi, které zrestaurovali a barevně natřeli. Každá je jiná, což ve výsledku působí fantasticky.

Stejné barvy se v kuchyni objevují na doplňcích a retro spotřebičích.

Foto: Lukáš Hausenblas

Paní domu ráda peče a vaří, takže si s pomocí Otovy kolegyně Soni navrhla kuchyň k obrazu svému. Základní linku tvoří nábytek z Ikea, který Ota vyšperkoval koženými úchytkami. Své uplatnění našla v kuchyni i starožitná knihovna, nově sloužící jako almara. Celé to vkusně doplňuje bílý keramický dřez.

S kuchyní sousedí dvě místnosti, využívané jako obývák. Tady trůní cihlový krb, který je původní a stále funkční. Ota ho jen musel vysvobodit z nánosů vrstev barvy a vrátit mu původní „lesk“.

Sem umístili manželé kousky nábytku, které už vlastnili, mimo jiné i pohovku z ohýbaných trubek od slavného designéra Jindřicha Halabaly, a doplnili je novým nábytkem.

Foto: Lukáš Hausenblas

Lézt po žebříku na vyvýšené postele je pro děti zábavou. V útrobách postelí se navíc ukrývají cenné úložné prostory.

Svůj příběh má i konferenční stolek v podobě truhly, kterou Veronika našla na ulici, když venčila psa. Důkladně ji vyčistila, Ota k ní přidělal kolečka a mohla začít zase sloužit.

Za obývákem je dětský pokojík, kde se řešily úložné prostory, jež Ota rafinovaně ukryl pod postele. Je to prý opět kombinace Ikea a kutil Ota.

Foto: Lukáš Hausenblas

Miniaturní ložnice prý manželům bohatě stačí. Úložné prostory se nacházejí u stropu a v původním malém kumbálku vedle dveří.

Ložnice je miniaturní, a protože je rodina hyperaktivní, tak manželům plně dostačuje. Z žebříku jsou dosažitelné úložné prostory u stropu.

Foto: Lukáš Hausenblas

Původní stav

Foto: Lukáš Hausenblas

Půdorys - předsíň, koupelna s WC, ložnice, kuchyň, obývací pokoj, dětský pokoj. Podlahová plocha: 85 m2

Ota Fiřt a Soňa Paseková
Vytváříme originální rezidenční i komerční interiéry, které disponují lehkostí, vzdušností a osobitostí a respektem k místu a klientovi. Využíváme nejen nové materiály, ale i recyklovatelné předměty, které jsou následně s citem přeměněny na nové funkční designové kousky. Naším cílem je vytvářet interiér reflektující osobnost každého klienta.

Lucie Martínková, bydlenimagazin.cz

Může se vám hodit na Seznamu:

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Související témata:

Výběr článků

Načítám