Článek
Vila ústeckého restauratéra Adolfa Pietschmanna a jeho sestry Gisely zaujme na první pohled. Hlavní strana má dva balkóny probíhající po celé délce stavby. Aby celkový efekt nebyl fádní, rozbil architekt blok domu výrazným proskleným nárožím zimní zahrady v přízemí a velkou otevřenou terasou v patře.
Původně bílá fasáda ještě umocňovala čistotu tvarů stavby. Barevná čistota je patrná i v interiéru domu. Centrální prostor domu je umístěn do schodišťové haly. Ta nebyla jen komunikačním uzlem, ale také místem k posezení. Ozdobu místnosti tvoří originální zábradlí schodiště.
Z původních interiérových prvků se dochovala ještě zajímavá vestavěná rohová vitrína, která má zároveň funkci „tajného“ vchodu do úložného prostoru pod schodištěm.
V přízemí byla i kuchyň, jídelna, hudební salón, obývací pokoj a velkolepá zimní zahrada. Každou z místností architekt vybavil i originálním nábytkem a snažil se dosáhnout harmonické jednotnosti nábytku a prostoru. Dochovaly se jen vestavěné skříně, ale v četných ukázkách.
V prvním patře bývaly ložnice sourozenců, ústící na stejný balkón. Pokoj pro hosta měl přístup na obrovskou terasu. Suterénu dominoval překvapivě světlý byt domovníka. Dům má vestavěnou garáž a to včetně montážní šachty pro servis.
Vila byla vzorovým objektem v katalogu
Architekt Ervín Katona tvořil především v Praze, jeho severočeské realizace nejsou širší odborné veřejnosti známé. Přitom Pietschmannovy vily si velmi cenil. Prezentoval ji jako vzorový objekt ve svém katalogu z roku 1938.
Katona si v Ústí získal dobré jméno, v jediné ulici stojí hned tři jeho vily. Takový průnik funkcionalismu do většinově konzervativní vilové architektury Ústecka byl naprostou výjimkou. Po poválečném odsunu Němců se vila sourozenců Pietschmannových proměnila v mateřskou školku.