Článek
Dům je tvořen dvěma prolínajícími se částmi, z nichž každá má svou vlastní sedlovou střechu. Z dáli proto ateliér vypadá jako dva domky stojící těsně vedle sebe.
Zinkový povrch |
---|
Neobvyklý design zinkových obkladů je podle autora, designéra Eddieho Blakea, odvozen od diamantového vzoru na fasádě Palazzo dei Diamanti v italské Ferraře nebo kostela Chiesa del Gesu Nuovo v Neapoli. Provedení je ovšem jakýmsi „severským kontrapunktem“ k jihoevropskému předobrazu. Autor návrhu totiž musel primárně vytvořit povrch, který bude schopen dobře odolávat extrémním podmínkám dané lokality (slaný mořský vítr, zima atd.) a zároveň se okolnímu prostředí co nejlépe přizpůsobí. Zatímco v současné době má dům nepopiratelný kovový vzhled, jeho povrch se bude v průběhu času pozvolna proměňovat a blížit se rázu krajiny, zejména pak žulovým útvarům, které jsou roztroušeny všude po okolí. |
Jak architekti poznamenávají, dům patří k těm stavbám, jež svá tajemství divákovi odhalují postupně. Teprve, když se člověk dostatečně přiblíží, všimne si například, že nestojí celou svou plochou na zemi, jak to bývá zvykem, ale že je zčásti usazen na staré zídce, která - mimochodem - pamatuje viktoriánskou éru, a která kdysi ohraničovala zadní dvůr nedalekých stájí, kam se vyvážel hnůj.
Dům ovšem zídku rozhodně svým tvarem nekopíruje a nevyužívá ji jako své základy. Naopak, sedí na ní našikmo, takže svým jedním rohem volně „visí“ nad hned vedle protékajícím potokem.
Tato část je pak na spodní straně prosklena a nabízí obyvatelce zajímavý pohled na proudící vodní tok. Protože je dům zapuštěn mezi zídkami, má výtvarnice prosklenou část jako pracovní plochu.
Při vstupu do interiéru studia diváka jako první překvapí nečekaně teplý vjem a útulnost. Na rozdíl od exteriéru je totiž celý interiér obložen překližkou.
Ze stejného materiálu je i podlaha. Ačkoli ze stran jsou v domě jen menší okna, je vnitřek ateliéru zaléván světlem, které - jak je pro malířské prostory typické - přichází především shora, trojicí střešních oken.
Do ticha se pak ozývají po celý rok zvuky všudypřítomné vody. Ať již je to vzdálené šumění vln Atlantského oceánu, vytrvalé zurčení potoka anebo déšť bubnující na kovovou střechu, malířka má neustále pocit naprosté sounáležitosti s okolním prostředím a přírodou, které jsou jejími oblíbenými náměty.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.