Vypěstujte si půvabný živý plot

Živý plot se vysazuje většinou proto, abychom vytvořili hranici u cesty nebo sousední zahrady. Ochrání tak nejen naše soukromí, ale i pozemek před nežádoucím větrem či slunečními paprsky.

Předtím, než živý plot vysadíte, hledejte správnou míru mezi ochranou soukromí a dostatečným kontaktem s okolím.

Proto nevysazujte živý plot ze všech stran. Správně vybrané rostliny vytvářejí harmonické prostředí, ve kterém se budete cítit dobře. Dřeviny mohou být stálezelené, poloopadavé nebo hustě olistěné.

Výška oplocení má odpovídat velikosti pozemku i domu. Zatímco živý plot v blízkosti domu by neměl překročit výšku okenní římsy v přízemí, zahrady, které nepotřebují ochránit proti pohledům zvenčí, snesou nižší oplocení.

Prostor zahrady lze prohloubit tím, že vysadíte před živý plot odstupňované rostliny. Živé ploty nejsou jen krásné či zajímavé na pohled, ale přinášejí i klimatické a ekologické efekty. Zvlhčují vzduch a přispívají blahodárně ke zlepšení mikroklimatu v zahradě. Omezují sluneční paprsky a mírní žár vrcholného léta.

Listy keřů filtrují vzduch od škodlivin a účinně tlumí i hluky z okolí. Poskytují také životní prostor hmyzu a ptactvu.

Mezi rostliny, které se stříhají, patří habr obecný (Carpinus betulus), snáší nižší teploty i těžší a vlhčí půdy, ale i rychle roste a stříhá se v srpnu. Zato buk je opadavý, jeho zelenolisté i červenolisté formy se hodí pro vysoké ploty k ochraně proti větru. Snáší vápenaté půdy a exponované polohy.

Cypřišek Leylandův (Cupressus x leylandii) roste nejrychleji, za pět let naroste do výšky 3 až 5 m, ale potřebuje pravidelný řez.

Pokud nevyžadujete rychlý růst plotu, zvolte zerav řasnatý (Thuja). Zpočátku pomalu roste cesmína obecná (Ilex), ale později vytvoří hustý a neproniknutelný plot.

Otužilý a nenáročný je ptačí zob (Ligustrum vulgare), který má rychlý růst a vytváří kvalitní silný plot. Také stálezelená bobkovišeň (Prunus), s hustými lesklými listy vytvoří pěkný vysoký plot, ale potřebuje hodně prostoru. Tis červený (Taxus baccata) nabízí vedle tmavě zelených i zářivé žluté formy. Stříhá se v pozdním létě.

Pro tento typ živých plotů se používají dřeviny nenáročné na údržbu. Třeba stálezelený dřišťál (Berberis), jehož trny na větvích mohou ochránit zahradu proti vniknutí zvířat. Stejně jako dřišťál červený prospívá na slunném stanovišti, dobře zvládá i polostín.

Oblíbené jsou sadové a botanické růže, které se uplatní v zahradě, na okraj zahrady je vhodnější růže svraskalá (Rosa rugosa). Tavolník van Houtteův (Spiraea x vanhouttei) je keř střední velikosti, jehož bílé květy se otevírají v květnu.

Nejodolnější vůči mrazu je hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea). Hodně prostoru s kyselou půdou vyžaduje rododendron (Rhododendron), česky zvaný pěnišník.

Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), lidově zvaný krušpánek, roste pomalu, není náročný na půdu, někdy však namrzá. Stříhá se v červenci až srpnu.

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia) přezimuje venku v dobře propustné, nepřevlhčené půdě. Květní stonky stříhejte po odkvětu a rostliny pak v dubnu dosti hluboko, nikdy ale do starého dřeva! Nestříhané rostliny mají nevzhledný tvar.

Dřišťál má zakrslou formu s načervenalými listy, vyžaduje slunné stanoviště a stříhá se po opadání listů. Santolina (Santolina viridis Olivia), známá také pod jménem svatolina, je nízký keřík se stříbrnými listy a žlutě kvete od července do září. Dorůstá do výšky 40 cm.

Odkvetlá květenství odstraňujte a rostliny sestřihujte v dubnu. Tvoří atraktivní obrubu trvalkovým záhonům i zahradním chodníčkům.

Okrasné keře jsou přitažlivé tím, že mění svůj vzhled v průběhu roku, a proto nikdy nejsou nudné. Jejich spektrum sahá od velkých keřů rostoucích do výšky několika metrů až po trpasličí vzrůst.

Vysazujeme-li na okraji zahrady živý plot, dáme přednost domácím druhům, jako jsou třezalka, keřové růže, mochnovec křovitý, azalky, skalník, pustoryl, kalina, čilimník, jasmín, brslen nebo vilín.

K oblíbeným kvetoucím keřům, které se hodí pro volné, nestříhané ploty patří mj. trojpuk drsný, kdoulovec, zimolez obyčejný, kalina, ibišek syrský, meruzalka krvavá, ruj vlasatá, forsytie, kolkwitzie, šeřík, muchovník, dřín obecný.

Výsadba živého plotu nemá těsně sousedit s oplocením nebo jinými stavbami v sousedství. Jakou vzdálenost od nich zachovat, záleží na typu rostliny.

Třeba nestříhaný opadavý živý plot potřebuje pruh široký kolem dvou metrů.

Živý plot můžete zakládat po celé vegetační období (jaro až podzim). Některé dřeviny je nevhodné vysazovat až na podzim po opadání listí, nebo naopak hned začátkem jara. Termín výsadby proto upravte podle zvoleného typu zeleného plotu a použitých rostlin.

Může se vám hodit na Seznamu: