Vyhřívaná podlaha zpříjemní pobyt v koupelně

V opačném případě zvolíme elektrické podlahové topení. Je vhodné z mnoha důvodů. Přispívá k dobré tepelné pohodě rovnoměrnějším rozložením tepla. Menší cirkulace teplého vzduchu v místnosti brání víření prachových částic a nižší teplota vytváří příjemnější klima.

Vzduch ve výšce hlavy může být o pár stupňů chladnější, aniž bychom to od nohou pocítili. Přitom můžeme uspořit minimálně 10 % energie. Podlahové topení má také estetický přínos, dovoluje využívat celou plochu koupelny.

Systém elektrického podlahového vytápění využívá rozvodu topného kabelu, rohože či topné fólie pod podlahovou nášlapnou vrstvou. Vytápění lze řešit konstrukčně s využitím různých výkonů. Výkon se řídí v závislosti na tepelně izolačních vlastnostech podkladové vrstvy, tepelných ztrátách celého objektu a místního klimatu.

Jiné podmínky máme ve starém kamenném domě na horách, jiné v novostavbě, kde jsme uplatnili moderní stavební technologie. Z hlediska činnosti dělíme elektrické podlahové topné systémy na akumulační, poloakumulační a přímotopné.

U těchto systémů je topný kabel umístěn v silné vrstvě betonu, která v době platnosti nízkého tarifu naakumuluje teplo potřebné k vytápění místnosti. Tento způsob se používá málo, protože vytápění nelze časově regulovat.

Jsou vhodným doplňkem přímotopů. Podlaha vyhřátá topnými kabely nejen sálá teplo do místnosti, ale zlepšuje také svislé rozložení teploty vzduchu, takže rozdíl tepla u nohou a u hlavy je minimální.

Při využití podlahového vytápění lze snížit teplotu vzduchu až o 3 °C při zachování stejného pocitu tepla.

Nejčastěji ho využíváme jako komfortní doplněk v koupelnách s keramickou dlažbou. Ta je pro své mechanické vlastnosti skoro ideální podlahovou krytinou kromě toho, že je pocitově chladná. Přímé podlahové vytápění využívá podobnou konstrukci podlahy jako akumulační systém, rozdíl je jen v síle akumulační vrstvy (4 až 6 cm).

Podlahové přímotopy jsou vhodné do místnosti, kde požadujeme rychlou odezvu, tedy hlavně v koupelnách a na chodbách. Přímotopy lze použít v celém domě, jestliže máme výhodný tarif na elektřinu.

Vytápěcí rohože o výkonu kolem 150 W/m2 jsou vhodné hlavně v místnostech, kde potřebujeme krátkodobě zvýšit teplotu podlahy, tedy zejména do koupelen, saun a do podlah, které jsou špatně izolované, takže zvýšený výkon musí pokrýt ztráty.

Pro akumulační vytápění, které má delší dobu náběhu a pomalu reaguje na změny nebo ve starších domech se špatně izolovanými podlahami, se volí hodnota topného výkonu kolem 200 W/m2. Tento příkon spotřebu energie neovlivňuje, protože spínání vytápěcího systému řídí elektronický termostat. Výkon elektrických kabelů či rohoží lze vypočítat na pouhé temperování místnosti.

Při instalaci se používá tenký topný kabel o průměru od 2 do 4 mm, který je fixován na nosné tkanině, takže tvoří tzv. topnou rohož. Ta se ukládá do vrstvy lepidla nebo vyrovnávací hmoty. Po vytvrzení se položí dlažba. Rohože se prodávají v určitých rozměrech.

Soustava kabelů je jinou variantou konstrukce, která obsahuje vše potřebné k instalaci tenkovrstvého topného systému přímo pod dlažbu včetně vhodného termostatu. K dostání je v několika velikostech. Na rozdíl od systému rohoží není kabel fixován na nosné tkanině, ale je dodáván volně se speciálním kovovým páskem pro jeho upevnění. Tvar vyhřívané plochy lze tvořit na místě a přizpůsobit se půdorysu místnosti, což je zvlášť výhodné u členitých místností. Souprava je navržena podle velikosti vyhřívané plochy.

Elektrické topné fólie fungují na podobném principu jako rohože či kabely. Rozdíl je v konstrukčním složení zdroje tepla, kterým je tenká laminovaná polyesterová fólie s nanesenou grafitovou vrstvou, do níž je přiváděn elektrický proud pomocí měděných pásků. Pokládka topné vrstvy je technicky náročnější, proto je lepší přenechat montáž odborné firmě. Výhodou fólie je nízká konstrukční výška.