Článek
Než se vydáme do bytového studia, odpovíme si v klidu doma na pár soukromých otázek. Měli bychom si uvědomit, co nám vadilo na předchozí matraci, nebo naopak vyhovovalo, či požadujeme stejnou.
Dále je důležité zvážit: rozměry, tedy znát šířku, délku, ale i výšku matrace, k jakým účelům ji kupujeme. Je totiž rozdíl, zda ji budeme používat denně, nebo jen občas na chalupě k příležitostnému přespání. Určitě máme přehled i o podkladu, na kterém bude matrace ležet (lamelový, lamelový polohovací či motorový, laťkový rošt nebo pevná deska). Ne každá matrace je totiž na daný podklad vhodná.
Podstatné jsou i osobní pocity. Někdo se více potí, jinému je zase častěji zima (při zvýšeném pocení odborníci doporučují pružinové matrace, které dobře odvádějí vlhkost).
Když jsme alergici, zajímáme se o speciální úpravy, jež zamezí růstu mikroorganismů (roztoči), při finálním výběru nás ovlivní samozřejmě i cena. Vnímáme i označení „zdravotní“ matrace, která by vždy měla být vyrobena z nezávadných materiálů, řešit odvod vlhkosti a být schopna se přizpůsobit křivkám těla.
Co sledujeme u matrace
Tvrdost matrace - první kritérium, na které se zaměříme. Je to individuální záležitost, podstatné jsou naše zvyklosti a pocit. Matraci proto určitě vyzkoušíme přímo v obchodě a poležíme si delší dobu.
Obecně platí: lidé s vyšší váhou by měli vybírat tvrdší matraci, s nižší zase měkčí.
Správná volba je závislá i od způsobu spaní. Kdo rád spí na břiše nebo zádech, volí matraci tvrdší, pro spánek na boku je lepší měkčí typ, protože chrání naše klouby. Svoji roli hraje i věk, starší osoby preferují většinou měkčí povrch (v poslední době se za zdravější považují měkké matrace).
Délka matrace - musí odpovídat velikosti samotné postele, měla by být ale minimálně o 10 cm, lépe o 20 cm delší, než je naše výška. Standardní šířka je pak 90 cm na jedno lůžko. Svoji roli hraje i hmotnost uživatele.
Ideální je dobře zkombinovat rošt a matraci vzhledem k našim proporcím (není problém např. nastavit variabilní zátěž roštu).
V obchodě se odborníků nezapomeneme zeptat i na prodyšnost a termoregulační vlastnosti, které sami od oka těžko poznáme. Dobrým tipem je třeba oboustranná matrace se schopností udržení tepla v závislosti na ročním období. Takové vlastnosti nám umožní pohodlněji se vyspat, takže v létě nemáme pocit horka a pocení, v zimě zase chladné podložky.
Informujeme se i na vnitřní složení matrace, na údržbu samotného potahu (měl by být pevný, snímatelný, prací). U alergiků sledujeme, zda materiál neobsahuje alergeny.
Druhy matrací: pružina, pěna, latex
Při výrobě matrací se používají nejmodernější materiály, které ručí za kvalitu. Obecně se matrace (obvykle pěnové) profilují různými zářezy, vyplňují se speciálními materiály, které tak vytvářejí různé zóny (např. z ortopedického hlediska správně podepřou tělo).
Trendem jsou matrace a potahy s obsahem nanočástic stříbra, které zabraňují šíření nežádoucích bakterií a roztočů. Na trhu se objevují i zcela přírodní produkty Bio, které jsou vhodné pro alergiky.
Pružinové matrace se dělí na klasické pružinové matrace a tzv. taštičkové. Ty první známe z minulosti, mají pružinové jádro a jednotlivé pružiny jsou vzájemně provázány. Matrace má na povrchu pevnou polyuretanovou pěnu a potah. Jde o levnější matrace, určené jen k příležitostnému spaní.
Naopak taštičkové matrace mají jednotlivé pružiny uložené v samostatných kapsách (tzv. taštičkách) a jsou také doplněny vhodnou pěnou. Dobře proto kopírují tělo a páteř, mohou být využity jak pro pevnou podkladovou desku, tak i pod rošt. Jsou výborně prodyšné, mají dlouhou životnost, skvěle odvádějí vlhkost z povrchu. Každá taštička reaguje nezávisle na vyvíjející se tlak, může mít různý tvar (novinkou je inspirace ze včelích pláství, kdy má taštička tvar šestiúhelníku).
Pěnové matrace prošly velkou proměnou. Klasická PUR pěna, která má nízkou trvanlivost a je levnější, už není tolik v kurzu.
Přednost mají tzv. studené pěny, které se vyrábějí za nižších teplot, mají vyšší hustotu, delší životnost a lepší odpružení. Jde o pěny s otevřenou buněčnou strukturou s velkými póry, které mají vysokou elasticitu, vzdušnost, tvarovou stálost. Nesou různé názvy, třeba HR pěna (high-resilient pěna), dále GR pěna, která má špičkové parametry, dovolí tělu více se zabořit, ale zároveň velmi silně pruží směrem vzhůru.
Hitem je ale viscoelastická pěna (tzv. líná pěna), která mění svoji tvrdost v závislosti na teplotě. Když ji zahříváme tělem, tak postupně měkne, a díky pomalému vracení do původního tvaru nevytváří velký protitlak. Během spánku zlepšuje krevní oběh a zabraňuje vzniku proleženin.
Latexové a kokosovolatexové matrace, které se dříve často používaly, jsou dnes na ústupu a vytlačují je různé druhy pěn. Přesto je dobré se o nich zmínit. Latex je syntetický materiál s určitým podílem přírodního latexu (vzájemný poměr obou materiálů určuje i cenu matrace). Materiál je vylit do formy, která má otvory vytvořené podle anatomického rozložení těla, rozlišují se různé zóny tvrdosti, kvalitu matrace pak určuje počet zón. Zvláštní skupinu tvoří kokosovo-latexové matrace, které lze považovat za sendvičové (kombinují se dva materiály).
Latex je vhodný pouze na lamelový rošt, nikdy ne na neprodyšnou podložku!
Typ roštu určuje i matrace
Musíme vědět, že do každé postele nelze použít jakýkoli rošt, záleží totiž i na typu zvolené matrace. Limitováni jsme i šířkou, délkou a výškou, známe předpokládané zatížení. V nabídce roštů můžeme volit pevnou podložku, např. dřevotřískovou desku, která je vhodná ale jen pro pružinové matrace, neboť dobře dýchají.
Další možností je pevný laťkový rošt vyrobený z masivních dřevěných latěk, které jsou spojené textilními popruhy. Tento typ je vzdušnější, ale nepruží.
Nejoblíbenější jsou lamelové rošty, které mají několik vrstev předpružených lamel, které jsou uloženy v masivním rámu. V bederní části jsou lamely zdvojené, lze nastavit jejich tuhost.
Obecně platí: čím jsou menší mezery a je více lamel, tím je rošt kvalitnější. Lamely se uchycují do plastových či kaučukových pouzder.
K nové matraci i novou postel
První, co nás zaujme na posteli, je rám, který je obvykle z masivu, lamina, z kovu, čalounění, či kombinací různých materiálů.
Postel pro dospělého volíme podle výšky, u dvojlůžek je základní velikost 200x180 cm, ale časté jsou i proporce 200x200 cm nebo 200x100 cm.
Celkové vnější rozměry by měly být vždy cca o 10-20 cm větší než ložná plocha, abychom se mohli pohodlně protáhnout.
Výška postele i s matrací je vhodná v rozměru 40-50 cm, důležité je pohodlné ulehání i vstávání.
Proto pro seniory volíme vyšší matraci, ideální je 45 až 55 cm, rám by neměl mít žádné hrany, aby se o něj senior nezranil.
Pro partnery dvě matrace a dva rošty
Každý jsme jiný, máme jiné potřeby a proporce, proto v případě partnerského lože volíme dvě matrace a dva samostatné rošty.
Se dvěma matracemi se navíc lépe manipuluje při stěhování, ale i běžném povlékání prostěradla, sundávání potahu (pozor, potah z jedné velké matrace nelze prát v pračce, což je další nevýhoda).
Při výběru dvou matrací je důležité jen to, aby byly stejně vysoké, výškový rozdíl je nežádoucí. Jinak „spojovacím“ prvkem partnerského lože na dvou různých matracích je určitě jedno velké prostěradlo.
Všechny matrace lze ještě chránit ochranným snímatelným a pracím povlakem (teprve na něm je prostěradlo).
Pro malé děti se doporučují matrace s nosným jádrem z kvalitní flexi pěny. Potah by měl být 100% bavlna a snímatelný, aby se mohl vyprat (minimálně na 40, lépe na 60 °C).
Matrace čas od času otáčíme a obracíme, aby docházelo k jejich rovnoměrnému zatížení.
Průměrná životnost se pohybuje od 5 do 10 let, pak pořizujeme matraci novou.
Podle polohování dělíme lamelové rošty na: pevné, manuální polohování hlavy, manuální polohování hlavy a nohou, motorové polohování.