Vltavská filharmonie je pro mě životní výzva, říká vítěz architektonické soutěže Bjarke Ingels

Podle náměstka pražského primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka Praha novou kulturní budovu velmi postrádala.

„Kvalita a věhlas české hudby si o to vyloženě říkají,“ uvedl. V nové budově bude sídlit Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK a Česká filharmonie.

„Pokusili jsme se propojit nábřeží se střechou koncertní haly a snažili jsme se z toho udělat co nejúžasnější koncertní sál, ve kterém by se lidé cítili vítáni,“ řekl v rozhovoru Novinkám Bjarke Ingels, dánský architekt a šéf vítězného architektonického týmu.

Inspirací pro projekt se stala řeka Vltava, kterou v cyklu Má vlast vyobrazil skladatel Bedřich Smetana a po které je filharmonie také pojmenována.

Záměrem bylo navrhnout budovu tak, aby splývala s prostředím. „Když se na to místo podíváte, je tam změť silnic, železničních kolejí, tramvají a celé je to takový chaos. Říkal jsem si, jak z tohohle dokážeme něco udělat,“ dodává s úsměvem Ingels.

Jenže poté, co architekti začali řešit jeden problém za druhým, všechno najednou působilo přirozeně. Ingels ale zdůrazňuje, že lehké to rozhodně nebylo.

Jedním z cílů bylo vytvořit nejlepší koncertní sál pro hudebníky a zároveň budovu propojit s přilehlým veřejným prostorem.

„Použili jsme část střechy k vytvoření velkého zakrytého veřejného prostoru,“ doplňuje architekt a závěrem připojil své vyznání: „Čekal jsem třiadvacet let od doby, kdy jsem vystudoval architekturu, na tuto příležitost a cítím se být velmi poctěn.”

V lokalitě jednoho z nejznámějších pražských brownfieldů by měla vzniknout nová čtvrť Bubny-Zátory, která by se měla stát domovem až pro pětadvacet tisíc lidí. Místo je dobře dopravně obslužné a mělo by se stát kulturním centrem.

„Filharmonie by neměla být jen budova, kam se chodí večer na koncert, ale měla by být živá od rána do večera,“ doplňuje Hlaváček, podle kterého by nová filharmonie měla být propojena také se školstvím a jinými aktivitami.

Vltavská filharmonie bude mít celkem tři sály, dva menší a jeden velký. Celková kapacita by měla přesáhnout 1800 posluchačů.

Zejména velký sál má být na špičkové technické úrovni s vynikající akustikou. Bude zde rovněž hudební oddělení a kreativní hub Městské knihovny v Praze, návštěvníci se mohou těšit na kavárnu či střešní restauraci.

První odhady počítaly s náklady na samotnou stavbu budovy v hodnotě přes šest miliard korun. Další náklady jsou kolem tří miliard. Konečná cena ale bude muset být přepočítána kvůli stoupající inflaci. Město se bude snažit zapojit do financování stavby mj. stát.

Stavět by se mělo začít v roce 2027, prvním návštěvníkům by se budova měla otevřít v roce 2032.

Samotná městská čtvrť Bubny-Zátory by se měla stát v budoucnu domovem pro 25 tisíc obyvatel, jimž má nabídnout 11 000 bytů. První domy chce město začít stavět už v roce 2025, celá čtvrť by měla být hotova v roce 2040.