Článek
Vlhkost vzduchu v bytě se má pohybovat v rozmezí 45 až 60 %. V teplých letních měsících je to přitom ideálně 40–55 %, v zimě 45–60 % při pokojové teplotě nejméně kolem 20–21 °C.
Riziková místa
Je-li dům špatně izolovaný, vznikají na studených místech stěn v kontaktu s vnitřním teplem plísně. Nejčastěji je to v rozích, kolem oken, balkónu.
Plísně ohrožují i nevětraný prostor za nábytkem, proto ho stavíme minimálně 5 cm od stěn. Podobně jsou na tom spáry obkladů a dlažby v koupelně nebo okolí většího akvária.
Výrobci oken úpravou povrchu skel minimalizují kondenzaci vody a znečištění. Povlak nové generace LM Dry mění fyzikální vlastnosti povrchu skla tak, že se nerosí.
K varovným signálům vysoké vlhkosti patří zatuchající bytové textilie a orosená okna. Výrobci oken nabízejí proti rosení speciální fólii, kterou natahují mezi skla, nebo na jejich povrch. Patentovaná úprava nepustí chlad z venkovní strany dovnitř, takže se na skle nesráží voda. Tím však řešíme kapky, které mohou stékat na stěny, nikoli vysokou vlhkost v místnosti.
V domě sledujeme správný odvod dešťové vody okapem, stav střechy, rozvody vody a topení, aby voda neprosakovala zdmi.
Odsavač par, digestoř může být přímo nad sporákem nebo ostrůvkem.
Hodnotu ideální vlhkosti snadno překročíme během koupání v malé uzavřené koupelně, při praní a zejména během sušení velkého množství prádla. Z hlediska vzniku plísní je rizikovou oblastí domácnosti i kuchyň.
Hlídač a regulátor vlhkosti
Digitální vlhkoměr bývá součástí pokojového teploměru, výjimkou není ani kombinace s hodinami, budíkem, termostatem. Za vlhkoměr zaplatíme 200 Kč a více.
Měřič vlhkosti a pokojové teploty značky Philips ohlídá žádoucí vlhkost v bytě při správné teplotě. Cena 2999 Kč
Vlhkost v domácnosti ovlivníme rychlým odtahem par. V kuchyni využijeme průduchy do komínů a odvětrávací šachtu či klasickou digestoř nad sporákem nebo ostrůvkem. Cena nejlevnějších typů digestoře začíná zhruba na 1300 Kč. V moderních kuchyních bývá odsavač par zabudován ve varné desce, kam pára z hrnce putuje přímo. Toaleta, koupelna i komora by měly být vybaveny odtahovými průduchy.
V domech s rekuperační jednotkou je běžný recirkulační typ digestoře s aktivním uhlíkovým filtrem, který nasátý vzduch přefiltruje a relativně čistý jej opět vypustí.
Lopatkový ventilátor vytvoří žádoucí průvan a postará se o rychlou výměnu vzduchu.
Vlhkost regulujeme otevíráním okna na malou mezeru – tzv. okenní mikroventilací. Na trhu jsou okna s větracími kanálky či ventilačními klapkami, které jsou přímo v rámu. Máme-li okna na protilehlých stranách bytu či do kříže, vytvoříme průvan. S ním nám pomůže také lopatkový ventilátor (od 400 Kč). Ventilátor bez lopatek vzduch vyčistí, zvlhčí, ohřeje nebo ochladí, ale nevytvoří průvan.
Zvlhčovač vzduchu (parní, studený, ultrazvukový) vlhkost zvyšuje, funkci zvlhčení mají i čističky vzduchu. Zvlhčovač by měl být zapnutý v uzavřené místnosti a umístěn na zemi nebo v nižších úrovních. Vzduch zvlhčují také pokojové rostliny s velkými listy.
Zvlhčovač vzduchu pomůže zejména v zimě proti chrapotu a podrážděným sliznicím.
Odvlhčovač vlhkost snižuje. Malé domácnosti stačí typ s absorpčními tabletami. Elektrické odvlhčovače vzduchu (vysoušeče) nasávají vlhký vzduch, který v chladiči zkondenzuje, a voda odkape do sběrné nádobky.
Odvlhčovač vzduchu Tristar s kvalitním rotačním kompresorem funguje potichu, hodí se do obývacích pokojů a ložnic. Zvládne odvlhčit až 10 l denně. Když je nádrž na vodu plná, automaticky se vypne. Cena 3579 Kč
Vysušený vzduch se pak vrací zpět do místnosti. Za kvalitnější zvlhčovač či odvlhčovač zaplatíme 700 Kč a více.
Účinné větrání
Délka a interval větrání se liší podle ročního období a počasí. Obvykle příjemná vlhkost vzduchu vzniká za teploty 10 až 15 °C. V mrazu klesá pod 30 %, vzduch vnímáme jako suchý. Větráme proto raději krátce a intenzivně. V zimě mikroventilaci nepoužíváme.
Každé ráno se doporučuje větrat pět minut, pak každé dvě tři hodiny podle počtu osob v místnosti a její velikosti. Větráme tak dlouho, dokud nevnímáme čerstvý vzduch – je dobré z místnosti odejít a zase se vrátit.
V zimě větráme krátce a intenzivně, v létě třeba celý den.
Potřebujeme-li byt tzv. vysušit, vyhneme se větrání v mlhavém počasí, kdy navíc mží a je bezvětří. Stejná nepohoda nás čeká v dusném létě. Tehdy pomohou rekuperace (nejlépe zemním kolektorem) a ventilátory.
Údaje z praxe
Jeden až dva roky po dokončení novostavby trvá, než vyschnou vnitřní omítky, malby a nátěry. Proto první rok v novostavbě topíme a správně větráme. Vlhkost v místnosti často zadržují dokonale těsnící plastová okna.
Dospělá osoba za den vyprodukuje až 3 l vody. Vlhko v interiéru navozuje pocit chladu, proto máme tendenci v těchto místnostech přitápět až o 2 °C.
Může se Vám hodit na službě Zboží.cz:
Věděli jste, že...
Bílý je ideální materiál k vytvoření zdravého klimatu v domě. Obsahuje v sobě miliony vzduchových pórů, díky nimž plní podobnou úlohu jako funkční prádlo. Přebytečná vlhkost odchází ven, a pokud je vlhkost vzduchu příliš nízká, přivádí ji zpět.
Plísně se tvoří tam, kde jsou tzv. tepelné mosty: v rozích místností, kolem oken a všude, kde se stýkají dva různé materiály nebo napojení není zcela přesné. Pórobeton zabraňuje tvorbě těchto projevů díky přesnému zdění, homogenitě hrubé stavby i díky složení materiálu — je alkalický, takže zamezuje vzniku plísní sám o sobě.
Dalším rizikovým místem, kde se plísně mohou tvořit, je kontakt zdiva a zateplení. Zde pára kondenzuje, mají-li použité materiály různou teplotu a prodyšnost.
Ytong umožňuje jednovrstvé zdění bez zateplování až na hranici pasivního standardu. Navíc jde o promyšlený systém stavebních komponentů „od sklepa po střechu“, díky nimž je stavba rychlá, jednoduchá a spolehlivě homogenní. Jednotlivé díly na sebe přesně navazují a stavění se tak podobá dětské stavebnici. Proto si pórobeton oblíbili také stavebníci svépomocí.