Vlastníma rukama si postavil dům ze slámy. Práce mu trvala necelé tři roky

Majitel i jeho manželka tíhnou k ochraně životního prostředí. Když se rozhodli, že si postaví dům, hledali mezi přírodními materiály. Jasnou volbou se sláma stala tehdy, když navštívili své přátele, kteří tento netradiční materiál také použili. Oběma se nápad o slaměné izolaci líbil, a tak z ní začali sami stavět.

„Není to standardní materiál, který si někde koupíte, má své omezení. V době, kdy jsme dům stavěli, neexistovaly firmy, které by podobnou zkušenost se slámou měly. Krizový moment se stal, když jsme si jeden den nepohlídali krytí slámy před deštěm a ta nám namokla,“ vzpomíná na těžkosti při stavbě pan Chvátal.

Ke stavbě majitel zvolil metodu tzv. nosné slámy, kdy balíky nesou váhu domu i těžké střechy. Nakonec se ale s architektem a statikem domluvili na doplnění o dřevěnou konstrukci, která stavbu stabilizovala.

Někoho by možná při představě domu napěchovaného slámou napadlo nebezpečí vzniku požáru. Podle majitele ale požár nehrozí, pokud jsou balíky slámy slisované, zbavené vzduchu a ze všech stran chráněné například omítkou.

„Ve chvíli, kdy je kolem ochráněné stěny velký žár, sláma tak maximálně zuhelnatí. Jsou na to stavební certifikáty - sláma vydrží dokonce i s rezervou to, co má rodinný dům vydržet,“ říká majitel.

Díky využití slámy coby tepelné izolace je dům nejenom zajímavý, ale především ekologický.

„Hlavním zdrojem energie v domě je elektřina a pak dřevo na dotápění v krbové vložce. Asi nejdůležitějším zdrojem je slunce. Jednak nám v zimě vytápí interiér přes prosklená okna, za druhé máme také vlastní fotovoltaickou elektrárnu, ve které ročně vyrobíme 5,5 MWh. V létě 3 MWh prodáváme do sítě, v zimě okolo 2 MWh dokupujeme,” popisuje majitel.

V domě je zavedena rekuperace, součástí vybavení je rovněž sauna. Veškeré platby za elektřinu dají ročně dohromady zhruba osm tisíc korun, což je částka, kterou majitel s ohledem na podlahovou plochu svého domu 150 čtverečních metrů považuje přímo za úžasnou.

Dům umožňuje finanční úsporu také při platbách za vodu. Rodina ročně ušetří více než 40 % pitné vody, protože pro splachování na toaletách využívá dešťovou vodu ze střechy.

Dobrým nápadem se ukázalo být prosklení jižní strany, které do domu přivádí spoustu tepla v zimě a po celý rok pak hlavně nabízí výhled do okolní přírody.

Celá stavba vyšla rodinu zhruba na 6,5 miliónu korun. S jejím netradičním pojetím dokonce majitel zaujal i porotce v celostátní soutěži Energy Globe Awards, kde jsou finalisty v kategorii Stavba. Hlasovat je možné do konce září na stránkách soutěže.