Článek
Vedle architektů Dušana Jurkoviče, Jindřicha Kumpošta, Bohuslava Fuchse a Josefa Poláška představoval Eduard Žáček dalšího brněnského architekta, který začlenil do vlastního domu architektonickou kancelář a spojil tak obytnou funkci s provozní. Architekt navrhl také rodinný dům na sousední parcele.
U vlastního domu se vyrovnal s orientací uličního průčelí k severu tím, že na tuto stranu umístil v přízemí kuchyni s příslušenstvím a pokoj hosta, zatímco velký obytný pokoj se zimní zahradou a dětským koutem a přilehlou jídelnu situoval na jih a východ s přístupem na balkon a do zahrady.
Pohled na vilu na dobovém snímku
V roce 1937 Žáček objekt rozšířil o zimní zahradu a zvětšil svou kancelář. Ložnice s dámským pokojem a další pokoj byly od pracovní zóny oddělené a obracely se na jih a východ. Tak jako přízemí, i patro mělo u zahradního průčelí téměř v plné šíři balkon.
Pozoruhodné je pročlenění uliční a zahradní fronty do několika prostorových plánů. Za pozornost stojí i poměr velkoryse prosklených ploch k plnému zdivu.
Interiéry byly uspořádány velmi účelně a byly propojeny s exteriérem lodžiemi.
Eduard Žáček patřil k mladší generaci brněnské architektonické průkopnické avantgardy.
Od počátku působil jako samostatný architekt až do roku 1952, kdy mu nebylo z politických důvodů dovoleno, aby se stal pedagogem na fakultě, kterou vystudoval. Tehdy se prakticky uzavřela jeho architektonická kariéra, pracoval pak jako stavbyvedoucí a stavební dozor.
Nákres prozrazuje uspořádání místností ve vile.
Před válkou se Žáček zaměřoval především na projektování rodinných, příležitostně i nájemních domů, školních budov a spořitelen. Nejvíc staveb realizoval v Prostějově, ale pracoval také v dalších moravských městech.
V současnosti v domě sídlí architektonická kancelář PAW, jež navrhla rekonstrukci domu a uvádí jej do původního stavu.
Zdroj: Slavné brněnské vily, Jan Sedlák
