Článek
Objevení pramene uhličité minerálky v Poděbradech na začátku dvacátého století zásadně ovlivnilo vývoj města. Lázně, založené knížetem Filipem Arnoštem z Hohenlohe-Schillingfürstu, koupila v roce 1910 městská rada a brzy vypsala architektonickou soutěž na nový lázeňský areál.
Ze čtrnácti soutěžících zvítězil architekt František Janda, mladý absolvent architektury na Uměleckoprůmyslové škole u profesora a slavného architekta Jana Kotěry. Janda je zřejmě autorem i vily Josefa Fialy.
Pobyt ve vile zříjemňuje terasa nad vstupem.
František Janda je považován za autora stavby v nové vilové čtvrti, která se rozrůstala na začátku 20. století kolem budovy chlapecké školy, dnešního gymnázia.
Ukazuje na něj hlavně čistě moderní architektonické řešení domu a specifická zdobnost nápadně se podobající zmíněnému projektu poděbradských lázní.
Štít vily je dekorován secesním motivem.
Stavbu školy i řadu blízkých domů pak prováděl poděbradský stavitel Josef Fiala. Ten na rohu Studentské a Palachovy ulice postavil v letech 1910-1912 pro své dcery vilu s dvěma byty.
Režné zdivo na fasádě zpestřila zdobná mozaika.
S Jandou se Josef Fiala blíž seznámil právě při realizaci lázní, na které se Fialova stavitelská kancelář podílela. Vila, známá dnes jako penzion Amálka, zaujme charakteristickým zaoblením nárožních místností s pěticí sdružených výstupků v přízemí a otevřenou lodžií v prvním patře.
Plán ukazuje, že tvar vily do velké míry kopíroval tvar pozemku.
Stavba má rysy vídeňské secese, zároveň malebností a účelností odpovídá anglickému venkovskému domu, ke kterému se hlásí typickými arkýři či trojbokými okny, zvanými „bay windows“.
Moderním přístupem k otázce individuálního bydlení se autor přibližuje tvorbě Jana Kotěry.
