Článek
Podhorské město Šumperk se v průběhu 19. století proměnilo v jedno z nejvýznamnějších center textilního průmyslu v Rakousku. Počet obyvatel se za zhruba stovku let víc než ztrojnásobil.
Tkalcovny patřily díky několika vzájemným sňatkům spřízněným rodinám, z nichž nejdůležitější byli Oberleithnerové a právě Sieglové.
Chotbu krášlí dekorativní iónské sloupy.
Robert Siegl koupil v roce 1867 na předměstí Šumperka zahradu a do dvou let na ní vybudoval neoklasicistní vilu inspirovanou starověkými vzory a samostatnou budovu pro zahradníka a stáje.
Patrová hlavní část má místnosti symetricky umístěny podél středové, výstupky zvýrazněné osy, protnuté vchody od ulice a ze zahrady.
V centru je atriová hala s jednoramenným schodištěm, kterou v patře obíhá otevřená chodba s elegantními iónskými sloupy a prosklenou stropní konstrukcí pro přirozené osvětlení.
Prosklená stropní konstrukce umožňuje přirozené osvětlení interiéru vily.
Fasády oživují sloupové řady před vstupy, toskánské vzadu a římsko dórské na hlavní straně vily. Symetrickou kompozici porušuje představená terasa a skleník propojený s přízemím.
Schodiště vily má moderní geometrické prvky.
Pod plány vily se podepsal stavitel Josef Bayer. Tento absolvent brněnské technické školy nechal v Šumperku a okolí přes stovku realizací, vlastnil dvě cihelny a jako úspěšný muž zasedal v šumperské městské radě.
Dřívější připsání autorství vídeňskému Theophilu Hansenovi je neodůvodněné.
Přízemí vily je hodně prostorné.
Bayer sám platil za dostatečně váženou osobu, navíc ho mohla doporučit majitelova žena pocházející z vlivné velkostatkářské rodiny Terschů, která si o deset let dříve podle Bayerových plánů nechala přizpůsobit nedaleký zámek Třemešek svým potřebám.
Po znárodnění, v šedesátých letech 20. století, byla hospodářská budova zbořena a nahrazena novou zástavbou. Objekt dnes slouží jako internát Střední zdravotnické školy a je chráněnou kulturní památkou.
