Článek
Zadavatelem honosné neorenesanční vily francouzského stylu, postavené v severním cípu Dašic, byl Josef Vosáhlo. Ten byl typický selfmademan, pocházející z rodiny místního řezníka.
Po vyučení v řemenářském řemesle odešel získávat zkušenosti do Rakouska a balkánských zemí. Když se v roce 1866 vrátil do Dašic, otevřel dílnu s úspěchem vyvážející zboží do jihovýchodní Evropy.
V roce 1898 postavil u řeky Loučné továrnu na výrobu kůží s moderním parním pohonem, která patřila mezi nejlepší české podniky. Vosáhlo se jako český vlastenec soustavně věnoval kulturnímu životu města.
Pro návrh své vily si zvolil pražského projektanta Jana Vejrycha, který patřil k oblíbeným tvůrcům rodinných sídel českých bohatších vrstev.
Vejrych navrhoval dispozičně flexibilní prostory přesně podle požadavků svých zákazníků. Fasády rozčlenil kamenným soklem, vchodem ozdobeným sloupy a hladkými omítkami prvního patra.
Z objemu stavby nechal vybíhat sloupovou halu vynášející střešní terasu a úzký výstupek, po boku doprovázený nárožní lodžií.
Stejně obratně jako na fasádě Vejrych kombinoval renesanční a gotizující stylové prvky i v interiéru domu. V přízemí se nacházela kuchyň, obývací pokoj, salon a pracovna, jídelna a pracovna pána sousedící s lodžií.
V patře byly umístěny odpočinkové pokoje a provozní místnosti. Podobu interiérů ale dnes dokumentují jen mozaikové podlahy a několik uměleckořemeslně řešených dveří.