Článek
Dům se zahradou je umístěný v prestižní lokalitě v centru města na několika parcelách, které majitel postupně získal. Projekt vily byl zadán významnému pražskému staviteli Matěji Blechovi, který právě v té době realizoval v centru metropole řadu významných palácových staveb.
Blecha sám už v té době neprojektoval hlavní strany svých staveb, ty navrhoval jeho hlavní architekt Emil Králíček a externě významný Ohmannův žák z pražské Uměleckoprůmyslové školy Jiří (Georg) Justich, který působil také ve Vídni.
Vstup do vily je hodně reprezentativní.
Určit autorství je ale v případě Hernychovy vily obtížné (plány podepsal, jak bylo tehdy obvyklé, jen odpovědný stavitel – tím byl Blecha). Podoba hlavní strany vily je ale blízká Králíčkovu charakteristickému rukopisu.
Díky výraznému prosklení je společenský prostor maximálně prosvětlen.
Některé motivy, jako je vysoká jehlancovitá střecha, vížka vetknutá do nároží – by mohly skutečně naznačovat Králíčkovu práci, ale v té době už lehce zastaralá dekorace na pomezí historismu a zoomorfní secese se zvířecími motivy by spíš naznačovala Justichovu tvorbu. Není nakonec vyloučeno, že jde o společný projekt obou osobností.
Chloubou interiéru jsou i skvěle sladěné vzory a barevné tóny dlaždic.
Koncepce stavby postavené v letech 1906–1907 Josefem Hernychem je každopádně velmi zajímavá. K hranolu vlastního domu jsou připojeny další hmoty – štíhlá věž, nárožní výstupek a další útlá věž vetknutá do nároží.
V objektu se zachovala celá řada autentických prvků exteriéru i interiéru – secesní kovové lampy, mříže, štuková dekorace, dřevěné vnitřní schodiště, broušená okna atd.
Strop haly krášlí dekorované stropy a masivní lustr.
Později byla na část vily s terasou přistavěna zimní zahrada. Po rozsáhlé rekonstrukci a náročném restaurování byla vila otevřena na jaře 2008 s novou multifunkční náplní.
Sídlí zde například Kulturně společenské centrum česko-polského pohraničí.
