Článek
Jednou z vil patřících do tohoto celku je vila Schmidt. Stavební plány k ní vytvořil ve třicátých letech 20. století architekt Anton Breinl. Dvoupatrová stavba se zvýšeným přízemím a obytným podkrovím byla vzhledem k požadovanému odstupu od hranic pozemku pročleněna jen mělkými výstupky, zato v zadním zahradním průčelí byly navrženy dva velké trojboké prvky svírající mezi sebou balkony.
Jako druhá vila vyrostla naproti stavba s názvem Mimosa, kterou si nechal postavit Leopold Zaschke, obchodník z Karlových Varů. Zpracováním projektu byl pověřen architekt Karl Ernstberger, který předložil návrh ve své typické podobě se členěním fasády pouhými pásovitými rámci a výrazným středním štítem se spirálovitými motivy. Tento návrh ale nebyl přijat.
Ve snaze o co největší navýšení podlahové plochy byl Ernstberger nucen připojit na obě nároží směrem do ulice válcové arkýře vyrůstající do dominantních věžic.
Vila Mánes číslo 1 je velkolepou a prostornou stavbou.
Projekt vily Hess pak navrhl karlovarský stavitel Paul Schaufuss. Z hmoty dvoupatrové vily vystupuje v nároží uličního průčelí věž a ve střední ose hranolový stavební prvek ukončený zalamovaným štítem a propojený s nárožní věží balkony.
Vila Mánes číslo 2 byla doplněna o řadu balkonů.
Západně od vily Hess se pak rozhodl vybudovat lázeňský lékař Isidor Müller své sanatorium nazvané Vila Dr. Müller, dnes Eden I. Vypracování projektu svěřil již osvědčenému staviteli Paulu Schaufussovi.
Dobový snímek zachycuje vilu Schmidt.
Müller pak naproti přes ulici postavil i další vilu s názvem Depandance Dr. Müller II, dnešní Mánes I. Projektantem byl opět stavitel Paul Schaufuss, který hmotu třípatrového objektu pročlenil v uličním průčelí vystupujícími nárožními výstupky, které mezi sebou svíraly původně plně otevřené lodžie.
