Článek
Karel Řezníček, podnikavý majitel hruboskalského pivovaru, si pro stavbu vily vybral parcelu nedaleko svého podniku v tehdejším Žandově. Vytvořením návrhu pověřil Jana Vejrycha, absolventa architektury na pražské technice. Ten byl známý hlavně jako autor řady povedených novorenesančních, eklektických a pak i secesních staveb.
Podle časopisu Technický obzor z roku 1900 stavebník dal projektantovi úkol, aby navrhl vilu o jednom patře pro dvě rodiny s bytem pro zahradníka. Exteriér vily měl mít malebné motivy domácí renaissance starého rázu ve spojení s prvky srubových lidových staveb. Těch se právě na Turnovsku zachovalo hodně.
Stavebníkovy představy spolu s architektovým nadáním a citem pro věc tak daly vzniknout osobité stavbě. Vila je umístěná v jihovýchodní části rozsáhlé zahrady s parkovou úpravou a má půdorys nepravidelného kříže.
Sedlové střechy vily byly původně pokryté břidlicí, kterou později nahradil plech. Na jednotlivých stranách stavby je přesně podle stavebníkových požadavků hodně lidových motivů v podobě pavlačí, verandy, prkenného štítu a v neposlední řadě i okenic.
Objekt byl rozdělen podle podlaží na suterén, dvě obytná patra a podkroví s jedním pokojíkem, komorami a půdou. Jednotlivá podlaží byla propojena elipsovitým schodištěm umístěným ve vstupním východním výstupku tak, aby se tato komunikace rušivě nedotkla jednotlivých obyvatel domu. Nad vstupem do vily je vyobrazení českého zemského patrona sv. Václava na koni. Interiéry vily slohově ladí s celkovým pojetím stavby.
Vilu daroval známý mecenáš obci
V roce 1998 vilu koupil známý turnovský mecenáš Bohuslav Horáček, zakladatel nadace fungující pod názvem B. J. Horáček Českému ráji, který ji daroval obci. V objektu dnes proto sídlí obecní úřad Hrubá Skála.
Řezníčkova vila je ojedinělou ukázkou tvorby architekta Jana Vejrycha, ve které se historizující formy dobře doplňují s prvky lidového stavitelství. Objekt je památkou zapsanou v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR.