Článek
Třípatrová vila Vyšehrad obdélného půdorysu má vstupní stranu orientovanou k ulici Krále Jiřího.
V zadní části, na jihozápadním nároží, vystupuje z vily mohutná hranolová věž zakončená cimbuřím, inspirovaným ozubeným zakončením vrcholku hradeb a věžičkami v rozích. Věž kryje vysoká francouzská jehlancová střecha, na vrcholu doplněná ozdobným dekorativním podloubím.
Střecha s výraznou mříží na horní části římsy byla původně kryta přírodní břidlicí. Nechybí ani vikýře se sedlovými stříškami, původně s navrženými fiály. Jde o dekorativní architektonické prvky známé z gotiky, jehlany osazené po stranách dekorativními kamennými prvky, které na svém konci vrcholí zdobnými křížovými kyticemi. Ty zde pomáhají celou střešní plochu rozčleňovat.
Vstup do vily krášlí sloupy vynášející balkon, za předsíní se napojuje chodba a uprostřed vnitřní schodiště. Napravo od schodiště byl umístěn výtah, vlevo pak záchody. Koupelny byly vedle pokojů, zřejmě apartmánů.
Následně byly dostavěny i balkony nad vstupem v prvním a druhém patře. O několik let později se pak u velké věže na dvorním průčelí dostavují, od suterénu až po druhé patro, záchody a koupelny.
V roce 1931 se vila stala majetkem státu a ministerstvo školství a národní osvěty v ní zřídilo středoškolský internát Švehla. Po roce 1945 se stala ubytovacím lázeňským místem s názvem Vyšehrad.
Z původní stavby se dochovala část umělecko-řemeslných prvků a architektonických detailů. Jsou to zejména vstupní dveře s bohatou dřevořezbou a kovanými mřížemi.
V interiéru zůstala i dekorativní svrchní vrstva omítky posledního patra schodiště, kde je zcela jasně viditelný plošný secesní dekor splétaných tulipánů. Kolem objektu se také dochovalo původní kované oplocení, které jej dodnes krášlí.