Hlavní obsah

Vila Václava Charváta mívala fasády zdobené jemným ornamentem

Novinky, text: Jakub Potůček, editace: tnk

Modernistická vila úředníka Václava Charváta v Hradci Králové byla od svého vzniku proměněna a zbavena mnoha architektonicky zajímavých prvků. I tak se ale zapsala do dějin české vilové architektury.

Foto: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

Vila s adresou: Hradec Králové, Střelecká 16, čp. 460

Článek

Invenční modernistická tvůrčí etapa architekta Vladimíra Fultnera vyvrcholila domem úředníka Václava Charváta. Fultner se pak zaměřil na styl kubismus.

Vladimír Fultner byl autorem Charvátovy vily zřejmě jen zčásti, o ostatní se postarala firma Jaroslava Černého, která na stavbě participovala. Fultnerův autorský podíl byl hlavně v architektonickém ztvárnění vily, charakteristickým mnoha prvky, se kterými architekt s oblibou pracoval.

Stavbu zdobí typická schodišťová věž

Stavebník, jako dobře situovaný státní zaměstnanec, získal pozemek v lukrativní lokalitě určené pro úřednickou zástavbu za velmi výhodných podmínek.

Za ušetřené prostředky si tedy mohl dovolit financovat projekt vypracovaný talentovaným a uznávaným architektem místo stavební kanceláře.

Foto: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

Vila na snímku z konce 20. let.

Architektonických kvalit domu s fultnerovsky typickou schodišťovou věží si jako první povšiml historik umění a ředitel Uměleckoprůmyslového muzea Karel Herain, který na vilu upozornil ve své studii o královéhradecké architektuře.

Další badatelé, kteří se Fultnerovou modernistickou architekturou zabývali, vycházeli z fotografie, doprovázející právě Herainovu studii, o níž se omylem domnívali, že zachycuje stav z roku 1910.

Snímek ale patřil ke kolekci fotografií, kterou nechal v roce 1929 zhotovit už Herain. Nezachycovala tedy stav domu po jeho dokončení, ale po modernizaci a dostavbě podle projektu Roberta Schmidta.

Foto: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

Nákres vstupního průčelí zobrazuje decentní dekorativní prvky na fasádě.

V obrysové linii zůstal dům v podstatě zachován. Nejzásadnějšími změnami prošla zadní část vily, kterou Schmidt rozšířil o nové křídlo ukončené rozsáhlou střešní terasou. Do domu se vstupovalo po předsunutém, téměř slavnostním schodišti.

Z haly se vstupovalo do předsíně propojené s ložnicí, jídelnou a kuchyní. Samostatné schodiště se nacházelo v typické fultnerovské věži. V poschodí se opakovalo dispoziční uspořádání.

Foto: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

Půdorys přízemí prozrazuje uspořádání obytných prostor.

Původní, geometrickým ornamentem dekorované fasády byly koncem dvacátých let podstatně změněny. Byly natolik zjednodušeny, že z nich zůstaly zachovány jen konstrukční prvky provedené v režném neomítaném zdivu.

Ostatní nahradila jemná, stříkaná omítka. Vstupní schodiště Schmidt uzavřel prosklenou dřevěnou nástavbou.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám