Článek
Stavebník si koupil zdevastovaný starý dům z 19. století v nejzazším cípu Šáreckého údolí, na parcele sevřené prvohorní skálou a železniční tratí. Z omezení staveniště vznikl brzy jasný koncept rekonstrukce. Byla využita linie obvodové zdi jako ochrana před železniční tratí a před pohledy ze sousedních domů.
Stavba se obrací ke skále. Ta se stala platnou součástí objektu
Za ní vznikl mezi lety 2002 a 2004 moderní, bohatě prosklený dům, orientovaný směrem ke skalnímu masivu do nově založené zahrady. Z bývalé stavby nakonec zbyla jen jihozápadní část vnější zdi. Také ostatní části projektu se časem proměňovaly, až vznikla stávající stavba.
Autorem stavby je architekt Ladislav Lábus, profesor fakulty architektury, který je respektovanou výraznou osobností, jež stojí se svojí tvorbou a vyhraněnými názory mimo módní vlny. Na architektonicko-stavebním řešení se podíleli Martin Matiska a Martina Novotná.
Stavba působí střídmým a elegantním dojmem.
S architektovým jménem jsou spojovány charakteristiky typu „asketický racionalismus“, v jeho objektech je rozpoznáván „výraz odlehčeného skandinávského neofunkcionalismu“. Jeho stavbám je totiž vlastní důraz na funkčnost a jsou prosté zbytečných dekorací.
Podbabský dům má dvě tváře – zvenku má tradiční, mírně zmodernizovanou formu příměstského domu, zevnitř je zcela otevřený do okolní přírody a má spíše venkovský nebo zahradní charakter. Ze zahrady dům připomíná samozřejmou jednoduchost a krásu otevřených sloupových stodol a hospodářských přístavků a záměrně na ni odkazuje.
Skála se stala přirozenou součástí dvorku.
Hlavním prvkem obytného prostoru podbabského domu je v centru umístěný krb. Architektonický dekor zastupuje moderní forma bosáže obvodového zdiva, napříč členěný podhled vloženého betonového stropu, barevnost stěn, lankové zábradlí a klasika dřevěného schodiště.
Co ale určuje a zpevňuje vnitřní soudržnost, je prosklenou stěnou zdůrazněný výhled na strmě se zdvíhající šáreckou skálu, která se stává bezprostřední součástí interiéru.
Obývacímu pokoji vévodí dominantní krb.
Původní hmotnost domu byla redukována na kvádr, jednou terasovitě odstupňovaný, s lehce zalomenou jihovýchodní stranou stavby. První patro, v úrovni železničního náspu, je vizuálně propojené jen okny v kuchyni, v místnosti určené pro domácí práce a v koupelně.
Podkroví bylo určeno dětem a vyhlídkové terase ve výši vlaků projíždějících kolem. Zahradní strana vily nesená pilastry je téměř zcela prosklená. Nově vysázená zeleň na pozemku navazuje na stávající půvab divoké krajiny, pronikající ze skalnatého svahu do obytné části zahrady.
Zdroj: Slavné pražské vily, Petr Koudelka
