Článek
Strojník a průmyslový podnikatel Václav Slavík začal budovat svoji firmu v Dobrušce začátkem 20. století. Jeho továrna byla součástí území určeného pro průmyslovou výstavbu města.
Vlastní vila byla postavena s cílem vytvořit reprezentativní prostředí pro bydlení. Zpracování plánů domu svěřil stavebník Josefu Jirsákovi, „úředně zkoušenému a opravdovému mistru zednickému z Dobrušky“.
Východní strana vily na původní dokumentaci.
Požadavky na prostorové řešení vily vycházely z představ Václava Slavíka a odpovídaly majetkovým a názorovým poměrům tehdejší střední podnikatelské vrstvy.
Stavbě dominuje věž v hlavní straně vily a terasa v zadní části ve směru do zahrady. Honosnost vily zvýrazňovaly oblíbené náměty secesní ornamentiky na fasádě.
Stavba je poměrně rozlehlá a prostorná.
V plánech s vilou pokračovala po Slavíkově smrti jeho dcera Ludmila. Po roce 1948 byla stavba společně s firmou zestátněna a využívána různým způsobem, došlo k řadě nevhodných stavebních úprav.
Ty se hodně projevily v podkroví, v nezdařených vestavbách pro bydlení, ale i rozebráním zahradní terasy a dostavbou balkónu v jižní stěně objektu. Majetek se vrátil do rukou potomků podnikatele Václava Slavíka v privatizaci v roce 1994, ti jej však prodali nábytkářské firmě JECH, která nejdřív obnovila a modernizovala tovární haly.
Na rekonstrukci vily přišla řada až v letech 2003–2004. Autorem byl Tomáš Nentvich z Dobrušky. Budova se stala reprezentačním sídlem vedení firmy, se stálou výstavou výrobků spojenou s obchodním oddělením.
