Článek
Projekt vily vytvořila žačka slavného architekta Pavla Janáka z pražské Uměleckoprůmyslové školy, Hana Kučerová-Záveská. Ta byla jedinou ženou, která tehdy pro Babu projektovala.
I když měla nesporné nadání pro práci architekta, působila hlavně jako návrhářka interiérů a nábytku. Pro vilu navrhla i minimalisticky pojaté bytové zařízení a úpravu zahrady.
Architektka vily zemřela ve věku čtyřiceti let ve švédském Stockholmu, kde žila od roku 1937 se svým manželem, československým velvyslancem.
Hana Kučerová-Záveská k projektu vily napsala: „Aby se stavební program, pokud jde o počet a velikost místností, uvedl v soulad s velikostí parcely a ostatním zastavěním kolonie, projektovala jsem dvě organicky souvislá křídla, jedno převážně obývací, jednopatrové, druhé hospodářské, přízemní, do ulice.“
Čisté ztvárnění rodinného domu vycházelo ze zásad, které ve své francouzské tvorbě uplatňoval architekt Le Corbusier, vůdčí architekt evropské moderny.
Hlavní obytné místnosti tvořily v přízemí skoro souvislý prostor. Navenek byly poznat díky pásu průběžného okna a vůči hale při schodišti byly uzavřeny organicky prohnutou příčkou. Do zahrady sestupovalo schodiště z verandy.
Interiéry vily jsou nepravidelné i v předsíni i patře, kde měli obyvatelé z ložnice přímý přístup na průběžný balkón a z něj na velkou nárožní terasu. Ta byla později zrušena.
Zřejmě už na přelomu třicátých a čtyřicátých let bylo domovní průčelí obloženo keramickými dlaždicemi. Po roce 1948 vila sloužila jako nájemní dům se třemi byty.