Článek
Z ulice jsou na vile k vidění jasné kontrasty. U obou uličních stran zvýrazňují stavbu motivy geometrických pravidelností - zlatého řezu, magické trojky a vyváženost mezi vertikálními a horizontálními prvky. Tyto strany tak působí klidným a harmonickým dojmem. Dvorní a zahradní strany byly naopak navrženy dramaticky.
Vila se tak k příchozímu obrací stylizovaným palladiánským motivem se symetricky řešeným uspořádáním otvorů. Dramatičnost dvorní a zahradní fronty určovaly půlválce schodišťových věží, ale také obě lodžie – jedna nad vstupem, druhá se zimní zahradou s kovovou a skleněnou výplní nad zadní domovní stěnou.
Bratmannova vila představuje doslova mezní stavbu mezi renesančním a barokizujícím stylem. Vila je ale především jedním z nejranějších středoevropských příkladů počátků secese.
Ta měla umění vysvobodit z „kulturního dna“ napodobování historických stylů. V detailech je vidět, že bylo dodrženo téma zrození z přírody a obroda za pomoci pátrání po lidských a rostlinných kořenech vší tvorby.
Autorem vily byl zdejší rodák, student druhého ročníku speciální školy architektury na vídeňské akademii Hubert Gessner. Ten je dnes považován za jednoho z nejvýznamnějších žáků rakouského architekta Otto Wagnera. Gessner byl významným představitelem středoevropské secese.
Poválečná proměna vily na jesle měla špatný vliv na dvorní i zadní stranu vily. Zanikla zimní zahrada, části kovových doplňků začali sousedé užívat k oplocení, změny se nevyhnuly ani interiérům.
V roce 1987 byla dokonce vandalsky zničena vznosná rodinná hrobka Bratmannů na místním hřbitově.