Článek
Z ulice jsou na vile k vidění jasné kontrasty. U obou uličních stran zvýrazňují stavbu motivy geometrických pravidelností - zlatého řezu, magické trojky a vyváženost mezi vertikálními a horizontálními prvky. Tyto strany tak působí klidným a harmonickým dojmem. Dvorní a zahradní strany byly naopak navrženy dramaticky.
Vila se tak k příchozímu obrací stylizovaným palladiánským motivem se symetricky řešeným uspořádáním otvorů. Dramatičnost dvorní a zahradní fronty určovaly půlválce schodišťových věží, ale také obě lodžie – jedna nad vstupem, druhá se zimní zahradou s kovovou a skleněnou výplní nad zadní domovní stěnou.
Patra propojilo zdobené schodiště.
Bratmannova vila představuje doslova mezní stavbu mezi renesančním a barokizujícím stylem. Vila je ale především jedním z nejranějších středoevropských příkladů počátků secese.
Ta měla umění vysvobodit z „kulturního dna“ napodobování historických stylů. V detailech je vidět, že bylo dodrženo téma zrození z přírody a obroda za pomoci pátrání po lidských a rostlinných kořenech vší tvorby.
Jemný dekor na stropě dodává interiéru slavnostní atmosféru.
Autorem vily byl zdejší rodák, student druhého ročníku speciální školy architektury na vídeňské akademii Hubert Gessner. Ten je dnes považován za jednoho z nejvýznamnějších žáků rakouského architekta Otto Wagnera. Gessner byl významným představitelem středoevropské secese.
Plánek prozrazuje umístění vily na pozemku.
Poválečná proměna vily na jesle měla špatný vliv na dvorní i zadní stranu vily. Zanikla zimní zahrada, části kovových doplňků začali sousedé užívat k oplocení, změny se nevyhnuly ani interiérům.
V roce 1987 byla dokonce vandalsky zničena vznosná rodinná hrobka Bratmannů na místním hřbitově.
