Článek
Stalo se jakýmsi nepsaným pravidlem, že mají-li si vily, které se velkolepě vrátily na výsluní na počátku devadesátých let, zasloužit pozornost, musí navazovat na tradici meziválečné avantgardní architektury a být ve stylu nového funkcionalismu.
Vždy ale musí být výjimky. Jednou z nich jsou vily a rodinné domy, které navrhoval architekt Jan Hančl. Domy, které na funkcionalismus navazují přísnou logičností dispozic, ale navenek jsou odlišné. Jejich inspiraci je možné hledat spíš v nizozemské architektuře.
Vila v pražské Troji vzniklá mezi lety 1992 až 1994 byla jednou z prvních takových. Stavba vyrostla na místě oblíbeném pro bydlení. Praha leží níže, rozevřená jako na dlani, kolem je vilová čtvrť.

Stavba je architektonicky hodně pestrá.
Na první pohled dům poutá svými tvary. Působí jako dvě kolmo k sobě stavěné části, které se náhle srazily, opřely proti sobě a tak vytvořily úzký a vysoký štít, možná až věžičku, zdůrazněnou odlišným povrchovým materiálem.
Stavba zaujme i dvěma bílými sloupy, které nesou široko roztaženou markýzu, jejímž středem prochází klenba světlíku. Čela obou částí stavby, které mají vysoké šikmé střechy, jsou jako zbytek stavby z režného zdiva. Fasády jsou členěny důrazně bíle rámovanými okny a prosklenými stěnami.

Stavba je celkem členitá.
Zatímco k ulici se dům tváří pevně, sevřeně, plocha cihel převládá nad plochou oken, do zahrady se najednou mění a je otevřená, co nejvíce prosklená. Terasa je částečně krytá, aby mohla být skutečně co nejvíce užívána.
V patře má dům v rohu vysunutou širokou terasu, která je jen pro někoho a patří k pokojům jednotlivých členů domácnosti. Jde o jasně funkční soukromý balkon nad zahradou.
Vnitřek stavby překvapuje velkorysostí a přitom přehledností. Zasunutý vchod dovolil, aby vstupní hala bezprostředně navazovala na obývací prostor, aby z ní byl průhled do zahrady.
Přízemí je celé společensky obývací, přitom podle logiky prostoru se tu několika stupni mění úrovně, prostor tak dostává bohatší plastičnost, dynamičnost a i při značné plynulosti je jasně dělený.
Patro, které je zvnějšku, od ulice, působí jako podkroví, je výhradně soukromé, s potřebným pohodlným vybavením včetně šatny.
Může se vám hodit na Firmy.cz: