Článek
Stavba vznikla mezi lety 2004 a 2005, výstavba trvala jen devět měsíců. Skelet tvoří sešroubované ocelové nosníky. Obvodové stěny jsou zvnějšku pokryty kortenovým plechem, který dává vile její hlavní výraz. Izolační vrstva je uvnitř obložena sádrokartonovými deskami.
Interiér působí technicistním dojmem.
Navzdory použití řady chladně působících materiálů a prvků dům nepůsobí stroze. Je to předně díky důmyslné práci s prostorem. Ten jako by se uvnitř domu spojitě rozpínal vzhůru. Jen někde je náznakově členěn příčkami, zároveň se propojuje s prostorem zahrady a ulice.
Chloubou stavby je prostorná terasa v posledním podlaží.
Důležitým prvkem v domě je přímé schodiště, sestavené z dřevěných roštů a zavěšené na ocelových lankách, které volně prostupuje všemi podlažími.
Hlavní obytná místnost v prvním patře má kuchyňskou a jídelní část o standardní výšce a převýšenou společenskou část sahající přes dvě patra. Vertikální i šikmé průhledy domem tak dávají vnitřnímu prostoru dynamiku a vnitřní napětí.
Schodiště ladí s fasádou. Architektovi se podařilo sladit působení stavby zvnějšku a zevnitř.
Atmosféru domu tvoří i kontrasty stavebních materiálů s přiznanými technickými detaily a špičkového designu nábytku. Dům je v podstatě obývanou věží se vším, co k tomu patří, včetně dominantního účinku na okolí i nutnosti častého chození po schodech uvnitř.
Koupelnu krášlí kvalitní dřevěná podlaha a obklad vany.
I autor sám domu přezdívá Plecháč, protože nápadným prvkem jeho exteriéru je již zmíněný korodovaný plechový plášť. Jeho červenohnědá barva spolu s odlesky velkých prosklených ploch vnáší nevšední prvek do jinak nenápadné ulice. Dům se tak rychle stal důležitým orientačním bodem celého města.
