Článek
Na konci 19. století mladý starosta města Hradce Králové a poslanec rakouského parlamentu František Ulrich navázal kontakt se školou nové architektury Otto Wagnera ve Vídni - s jeho žáky Hubertem Gessnerem a Otakarem Bémem.
Moderní architektura se v jeho představě měla stát novou tváří města. Mělo jít i o inspiraci pro soukromé stavebníky. Jak se o mnoho let později ukázalo, sázka radnice na roli podporovatele moderní architektury se dost vyplatila. Trvalo ale skoro deset let, než začali mít movitější stavebníci o kvalitní architekturu zájem.
Paradoxně jako první zareagoval zednický mistr Václav Rejchl z nejstarší generace královéhradeckých projektantů. V roce 1905 si v jeho kanceláři objednal projekt honosného rodinného sídla doktor Otakar Klumpar, lékař, dlouholetý městský hygienik, spoluautor regulačního plánu Hradce Králové a stavební podnikatel.
Většina Rejchlovy tvorby byla ve stylu dobových historismů a měla průměrnou kvalitu. Stojí ale za obdiv, že se talent Rejchla projevil až ve věku, kdy už většina jeho vrstevníků moc aktivní nebyla. V projektu Klumparovy vily se doslova překonal.
Vila sice nepředstavovala žádnou novinku, ale ve srovnání s průměrnými královéhradeckými stavbami byla skutečným architektonickým počinem.
Dům je navržený do lokality, která po postupném a systematickém odbourávání byla pro obytnou zástavbu určena jako jedna z prvních.
Chloubou vily je i její oplocení
Do dvouposchoďové vily, charakteristické stroze dekorovanými fasádami s prvky historizující a secesní ornamentiky, umístil autor dvojici identických bytů. V nich navrhl reprezentativní salony se samostatnými jídelnami. Umělecký vzhled domu posílil i obdobně řešeným oplocením.
Vilu později pochválil znalec moderní stavební kultury architekt František Tichý, který ji prezentoval jako dobrý příklad moderní architektury.