Článek
„Autorem unikátního souboru bytových vil v Praze na Vinohradech z roku 1925 je architekt Rudolf Kvěch. Domy vznikly v návaznosti na vybudování Státního zdravotního ústavu a byty byly poskytovány pro jeho zaměstnance. Vzhledem k nadčasovým kvalitám původního návrhu jsme zachovali základní hmotové a dispoziční rozvržení domu včetně jeho využití – bydlení,“ říkají autoři architektonického řešení z ateliéru Papundekl Architekti.
Charakteristickým rysem domu je členění na tři základní části – sokl z režného zdiva se sklepními prostory, zděná omítaná část s byty a vysoká valbová střecha s pálenými taškami.
V rámci rekonstrukce architekti navrhli spodní část – sokl domu – rozšířit východním směrem do zahrady. „Díky této přístavbě jsme získali dva nové byty, na jejichž střeše s extenzivní zelení vzniká velkorysá terasa pro byty o patro výš. Přístavba navazuje na stávající podezdívku z režného zdiva stejným materiálem, takže se stává integrální součástí domu,“ pokračují architekti.
Při zařizování garsonky platilo jedno hlavní pravidlo: Co nejméně bílé
Architektura původního domu
Autoři přístavby ctí architekturu původního domu, k níž přidávají soudobou vrstvu, která se do ní přirozeně začleňuje. Projevuje se například ve formě bezrámových zasklení v místě nových otvorů nebo obloukových oken ve schodišťových halách. Dům je nově zateplen a disponuje řadou současných technologií, jako je podlahové topení nebo stropní kapilární chlazení.
Vlastní předzahrádka
Nové byty v přístavbě jsou skrze velká prosklení otevřeny do vlastních předzahrádek. Původní byty v přízemí a patře prošly dispozičními úpravami, které zahrnují zejména možnost velkorysého propojení obytného prostoru s ložnicí. Všech šest bytů je určeno k pronájmu, a jsou proto vybaveny utilitárním vestavěným nábytkem.
V podkrovní části domu pak vznikl velký mezonetový byt pro majitele domu. Ten na první pohled zaujme pohledy na původní dřevěné konstrukce krovu, které jsou maximálně odhalené díky použití nadkrokevní izolace, a vestavbou patra z překližky.
Interiéry bytů jsou laděny do neutrálních odstínů šedé v jemném kontrastu s březovou překližkou a nerezovými prvky.
Informace o stavbě:
Plocha pozemku: 2077 m2
Celková užitná plocha stavby: 909 m2
Zastavěná plocha: 492 m2
Autorský tým: Jan Bárta, Šimon Bierhanzl, Marek Fischer
Spolupráce: Elif Avcı, Barbora Novotná
Krajinářské úpravy: Jana Stupková
Stavební firma: Stano Praha
Zahradní altán
U západní hranice pozemku navrhujeme v duchu pravidelného urbanismu okolní zástavby zahradní altán. Je to jednopodlažní stavba z režného zdiva doplněného o dřevěné sloupy a stropní trámky. Režné zdivo se tak stává charakteristickým znakem celého projektu, díky němuž tvoří vila, přístavba i altán jeden celek.
Altán v sobě ukrývá saunu a cvičebnu pro obyvatele domu a zároveň chrání pozemek před hlukem z přiléhající ulice. Klidný prostor cvičebny je rytmizován dřevěnou konstrukcí a prosklenou stěnou se otevírá do zahrady.