Hlavní obsah

Vila na Vinohradech si díky přístavbě polepšila o dva byty

Vila na pražských Vinohradech patří k souboru unikátních rezidencí, které ve 20. letech minulého století navrhl architekt Rudolf Kvěch. Zatímco některé nechávají majitelé chátrat, ta, která stojí v blízkosti Státního úřadu pro kontrolu léčiv, prošla nedávno citlivou rekonstrukcí. A díky přístavbě získala i dva nové byty.

Foto: Alex Shoots Buildings a časopis Bydlení mezi panely

Architekti rozšířili vilu velmi přirozeným způsobem - protáhli spodní sokl a vytvořili tím zároveň zelené předzahrádky pro byty v prvním patře.

Článek

„Autorem unikátního souboru bytových vil v Praze na Vinohradech z roku 1925 je architekt Rudolf Kvěch. Domy vznikly v návaznosti na vybudování Státního zdravotního ústavu a byty byly poskytovány pro jeho zaměstnance. Vzhledem k nadčasovým kvalitám původního návrhu jsme zachovali základní hmotové a dispoziční rozvržení domu včetně jeho využití – bydlení,“ říkají autoři architektonického řešení z ateliéru Papundekl Architekti.

Charakteristickým rysem domu je členění na tři základní části – sokl z režného zdiva se sklepními prostory, zděná omítaná část s byty a vysoká valbová střecha s pálenými taškami.

V rámci rekonstrukce architekti navrhli spodní část – sokl domu – rozšířit východním směrem do zahrady. „Díky této přístavbě jsme získali dva nové byty, na jejichž střeše s extenzivní zelení vzniká velkorysá terasa pro byty o patro výš. Přístavba navazuje na stávající podezdívku z režného zdiva stejným materiálem, takže se stává integrální součástí domu,“ pokračují architekti.

Při zařizování garsonky platilo jedno hlavní pravidlo: Co nejméně bílé

Tipy a trendy

Architektura původního domu

Autoři přístavby ctí architekturu původního domu, k níž přidávají soudobou vrstvu, která se do ní přirozeně začleňuje. Projevuje se například ve formě bezrámových zasklení v místě nových otvorů nebo obloukových oken ve schodišťových halách. Dům je nově zateplen a disponuje řadou současných technologií, jako je podlahové topení nebo stropní kapilární chlazení.

Vlastní předzahrádka

Nové byty v přístavbě jsou skrze velká prosklení otevřeny do vlastních předzahrádek. Původní byty v přízemí a patře prošly dispozičními úpravami, které zahrnují zejména možnost velkorysého propojení obytného prostoru s ložnicí. Všech šest bytů je určeno k pronájmu, a jsou proto vybaveny utilitárním vestavěným nábytkem.

V podkrovní části domu pak vznikl velký mezonetový byt pro majitele domu. Ten na první pohled zaujme pohledy na původní dřevěné konstrukce krovu, které jsou maximálně odhalené díky použití nadkrokevní izolace, a vestavbou patra z překližky.

Interiéry bytů jsou laděny do neutrálních odstínů šedé v jemném kontrastu s březovou překližkou a nerezovými prvky.

Informace o stavbě:

Plocha pozemku: 2077 m2

Celková užitná plocha stavby: 909 m2

Zastavěná plocha: 492 m2

Autorský tým: Jan Bárta, Šimon Bierhanzl, Marek Fischer

Spolupráce: Elif Avcı, Barbora Novotná

Krajinářské úpravy: Jana Stupková

Stavební firma: Stano Praha

Zahradní altán

U západní hranice pozemku navrhujeme v duchu pravidelného urbanismu okolní zástavby zahradní altán. Je to jednopodlažní stavba z režného zdiva doplněného o dřevěné sloupy a stropní trámky. Režné zdivo se tak stává charakteristickým znakem celého projektu, díky němuž tvoří vila, přístavba i altán jeden celek.

Altán v sobě ukrývá saunu a cvičebnu pro obyvatele domu a zároveň chrání pozemek před hlukem z přiléhající ulice. Klidný prostor cvičebny je rytmizován dřevěnou konstrukcí a prosklenou stěnou se otevírá do zahrady.

Zelená oáza na pražském Žižkově

Tipy a trendy

Související články

Výběr článků

Načítám