Článek
Planá nad Lužnicí se stala oblíbeným letoviskem už za první republiky. Jako místo pro svou vilu si ji vybral i jihočeský podnikatel František Hnojna.
Autor vily Vlado Milunič je známý svou zálibou v architektuře amerických tvůrců – Franka Lloyda Wrighta, Herba Greeneho, Bruceho Goffa a Franka Gehryho. Ta se projevila i jako inspirace u této vily.
Milunič vilu navrhl jako skrumáž rozmanitých tvarů, přizpůsobenou svažitému terénu. Složitou formu půdorysu lze porovnávat s americkou organickou architekturou.
Podoba vily se vymyká převažujícímu „přísnému“ směru v současné české architektonické tvorbě, její nejkvalitnější část se kloní spíš k minimalismu a neofunkcionalismu s důrazem na užitnou a funkční hodnotu stavby.
Tvar mohutné střechy vychází z její konstrukce. Nad okny domu, v místech přesahu, architekt jako krytinu použil drátosklo a titanzinek. V interiéru je konstrukce krovu přiznaná.
Stěny domu se otvírají velkými prosklenými plochami, interiér se tak propojuje s přírodou. Stavba má cihlové zdi s barevným dřevěným obkladem, natřeným střídavě bílou a šedou barvou.
Nejvyšší část domu, stavebníkova věžovitá „trucovna“ a garáž, má odstín karmínově červený.
V přízemí je umístěn velký obývací pokoj, kuchyň, dvojice ložnic, koupelen a pracoven i garsoniéra pro sestru majitele.
Ve čtyřech pokojích prvního patra mají bydlet vnoučata. Obě ložnice v přízemí architekt kovovým schodištěm propojil se zahradou. Z pokojů v prvním patře i z „trucovny“ se vstupuje na samostatné terasy.