Vila Mattoni připomíná svým reprezentačním vzhledem honosný zámek

Radikální přestavbu starého objektu Mattoni uskutečnil v letech 1885–1886. Hmotu původního Zámečku zachoval včetně celkového vnitřního uspořádání a přístavbami na severozápadní straně směrem k řece a severu ho celkově rozšířil.

Vnější podoba stavby v duchu klasické italské novorenesance dodala objektu majestátní reprezentační podobu. Přilehlý prostor západně od vily byl upraven na efektní přírodní prostředí s romantickými detaily v podobě dramatických skalních výstupků.

V centru parku byl vybudován i velký vodotrysk na způsob karlovarského Vřídla. Ten byl hodně dominantní a byl vidět už z dálky. Na tento prostor se pak na jihozápadní straně volně napojoval Zámecký či Lázeňský park.

Stavbě se od té doby říkalo Mattoniho zámek (Das Mattonische schloss). Kdo byl autorem projektu, se ale dodnes neví. Zachovaly se jen kopie stavebních plánů s pohledy fasád, které vypracoval Anton Mick. Podle charakteru architektury, článků a prvků nejspíš nešlo o architekta Karla Häybecka, o kterém se dříve uvažovalo. Je ale možné vážně spekulovat o podílu slavného vídeňského ateliéru architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera.

Architektonická podoba Mattoniho zámečku je klasická. Vile ale nechybí i přísné a důstojné prvky v novorenesančním stylu italské architektury.

V roce 1929 byl objekt upraven na Zámecký hotel (Schlosshotel). Pro ubytování lázeňských hostů byl užíván až do padesátých let 20. století. Pak sloužil pro potřeby dětské léčebny. V obdobích, kdy byla vila využívána pro potřeby Československých státních lázní, už probíhaly jen nezbytné zásahy.

Mattoniho vila patří k nejhodnotnějším dochovaným stavbám lázní v Kyselce. Od roku 1993 Areál Lázní vystřídal několik majitelů, kterým se nepodařilo zrealizovat své záměry, což mělo za následek postupnou devastaci objektů i parku. Objekt pak dostal v roce 2006 v aukci nového majitele, který měl v úmyslu řešit celkovou revitalizaci lázní.