Článek
Během devadesátých let 20. století se v okolí Českých Budějovic začaly množit satelitní osady s nevkusnými a nenápaditými rodinnými domky. Pronikly i k obci Včelná na jih od krajského města.
Na okraji lesa u Včelné získal tehdy parcelu mladý manželský pár stavebních inženýrů a podnikatelů, Masákovi. Postavili pak na ní vilu, která půvaby místní krajiny nekazí, ale naopak umocňuje.
Vila vznikla mezi lety 1998 až 2001 a vytvořila předěl mezi zalesněnou částí pozemku, jejíž intimní prostředí dotváří nový rybníček, a částí volnou, jen zatravněnou a obklopenou kamennými zídkami.
Návštěvník z toho získá dojem cesty přes čestný dvůr, jaký známe ze zámecké architektury, směrem k rezidenci, za kterou se rýsují koruny stromů anglického parku.
Když se Masákovi seznámili se studií své vily, kterou jim předložil pražsko-budějovický ateliér, brzy se s ní ztotožnili. Udělali to bez ohledu na fakt, že vila tak moderně řešená vznikla v jižních Čechách naposledy před mnoha lety a že tým za sebou do té chvíle neměl žádný postavený dům.
Vila ze 30. let od architekta Žáka i dnes dokazuje svou modernost a udržitelnost
Architekti Lubor Gavalec, Milan Hakl, Pavel Mikulenka a Luboš Zemen dali domu ve Včelné jednoduchý tvar dvou hranolů. Vyšší z nich, patrový, obložili lomovým zdivem a dali mu obranný vzhled. Uvnitř této části vily se v přízemí i v prvním patře nacházejí ložnice.
Nižší část, dřevěná, s kuchyňským koutem a velikou obytnou halou, se naproti tomu zdá být na pohled lehčí, průhlednější a prostupnější. Stále víc tak odhaluje borový les za sebou a na svém konci lesem dokonce prorůstá.
Průhled celým domem až do lesa za skleněnou stěnou obytné haly se ostatně stal hlavním tématem utváření vnitřního prostoru.
Na volbě lomového kamene a dřeva se architekti dobře shodli se svými klienty. Vyšli tak nicméně vstříc také nárokům, jaké na texturu povrchů a na pocit fyzické přítomnosti materiálů začala v 90. letech klást architektura švýcarského minimalismu, tvůrci jako Peter Zumthor, držitel slavné Pritzkerovy ceny za architekturu.