Článek
Projekt reprezentativní vily Adolfa Simona vytvořil v roce 1928 architekt Franz Radetzky, jehož liberecké stavby jsou charakteristické především svou výraznou barevností a typickými dekorativními motivy.
Vila je v rámci Liberce výjimečná svým pojetím, ve kterém se architektovi podařilo originálně spojit prvky neoklasicistní architektury s výraznou zdobností v duchu meziválečného dekorativismu.
Mezi známé liberecké stavby architekta ale patří i další domy pro Adolfa Simona. Jedná se o dům v Pavlovické ulici a sousední dům v ulici Zhořelecké.
Stavba má štíhlou a vysokou siluetu.
Simonova vila je podsklepeným objektem opatřeným výraznou žulovou podezdívkou ze zdiva skládaného z různých tvarů kamene. Vstupní část vily je zvýrazněna výstupkem, který vrcholí mohutným štítovým vikýřem.
Samotný mírně vyvýšený vstup krášlí socha děvčátka s míčem. Střechu původně krytou taškami bobrovkami dnes pokrývá měděný plech. Prostupuje jí nápadně zdobný komín, který se významně podílí na výrazu objektu.
Vila na sebe upoutává pozornost i díky zvoleným fasádním barvám.
Stylizovaný rostlinný dekor je motivem nejen fasád (štuková výzdoba, mříže, vstupní dveře), ale výrazně se uplatňuje i v různých variacích jak v interiéru (výzdoba krbu, vestavěného nábytku, stropů, zábradlí apod.), tak i na vstupní brance.
Nákres prozrazuje uspořádání místností ve vile.
Dispozičně byl objekt uspořádán podle dobových zvyklostí, tedy s technickým zázemím v suterénu, společenskými místnostmi v přízemí a soukromými místnostmi v patře. V suterénu se kromě obvyklých sklepů nacházela garáž, kotelna, prádelna a správcovský byt.
V přízemí se vcházelo do obytné haly s krbem a sedacím koutem. K hale se zase vázala šatna a toaleta. Ve východní části půdorysu přízemí byla kuchyň s přípravnou. Z jižní části byla k hale připojena jídelna a obývací pokoj, před které předstupovala zimní zahrada.
V patře ústřední halu obklopoval hostinský pokoj, pánský pokoj s terasou, ložnice, šatna, koupelna a toaleta. V podkroví se kromě komor nacházel pokojík pro služebnou a dva další blíže nespecifikované pokoje.
Od šedesátých let objekt slouží kojeneckému ústavu, pro jehož provoz byly provedeny jen nejnutnější úpravy. Díky tomu se původní dispozice vily změnila jen minimálně a v interiéru se dodnes dochovala řada původních detailů a prvků.
